Přechodný pokles úrokové míry
Vyjděme z předpokladu, že ekonomika vyrábí potenciální produkt. Reálná úroková míra je 5 %. Poté centrální banka zvýší peněžní zásobu a úroková míra poklesne na 2 %. V důsledku toho začnou firmy více investovat, protože některé investiční projekty, které by nebyly výnosné při úrokové míře 5 %, se stávají výnosnými při úrokové míře 2 %. (Názorný příklad byl uveden v kapitole „Kapitál a úrok", v němž se firma rozhodovala o počtu instalovaných strojů. Při úrokové míře 5 % investovala firma do 5 strojů, ale při úrokové míře 2 % investovala ještě do šestého stroje.)
Vyšší investice vyvolají růst agregátni poptávky, která však naráží na potenciální produkt. Proto postupně dochází k růstu cenové hladiny. Vyšší cenová hladina však nakonec opět zvýší úrokovou míru. Když cenová hladina roste, lidé a firmy začnou pociťovat nedostatek reálných peněžních zůstatků, které byly růstem cen částečně znehodnoceny. Rodina Růžičkova například vidí, že jí dosavadní peněžní zůstatky při vyšší cenové hladině nestačí na hladké zabezpečování jejích transakcí. Proto prodá část svých dluhopisů. Podobně se chovají i jiné domácnosti a firmy. Zvýšené prodeje dluhopisů a jiných aktiv snižují jejich cenu a zvyšují úrokovou míru. Tak se úroková míra vrací zpět na svou dřívější úroveň.
Může vás napadnout, že se vlastně nic tak zvláštního nestalo. Když se úroková míra vrací na dřívější úroveň, vrátí se investice, agregátni poptávka i HDP na dřívější úroveň. Jenže tak snadné to není. Firmy byly přechodným poklesem úrokové míry popleteny - dostaly „falešný signál". Pokládaly nižší úrokovou míru za signál zlevnění kapitálu, za jev dlouhodobý, nikoli pomíjivý. Proto více investovaly. Ve skutečnosti se staly obětí iluze. Když se úroková míra vrací na původní výši, firmy, které investovaly, by nejraději své investice „odvolaly", kdyby to bylo možné.
Podívejme se, jaké to má pro ekonomiku důsledky.
Špatné investice
Pokles úrokové míry motivoval firmu Chemicals k tomu, aby zahájila novou investici - u firmy STAVOK objedná stavbu nové výrobní haly a u firmy STROJSTAV objedná nové stroje.
Obě tyto firmy se z velké zakázky radují, a protože jsou jejich kapacity téměř vytížené, rozhodnou se samy též podniknout investice do zvětšení vlastních výrobních kapacit. K tomu je navíc motivuje i nižší úroková míra. Kupují tedy nové stroje a auta, staví nové sklady atd.
Příčiny hospodářských cyklů
Firmy, u kterých STAVOK a STROJSTAV objednávají stroje, auta a další investiční statky, rovněž pocítí nedostatek kapacit a také investují do jejich zvětšení. Tak se ekonomikou šiří nová investiční vlna. Firmy podléhají investičnímu optimismu - vždyť úvěr je tak levný a nové zakázky se jen hrnou, proč tedy neinvestovat? Růst investic a na nich vyrůstající multiplikační růst spotřeby zvyšuje HDP a zaměstnanost. Roste výroba, rostou mzdy i ceny. Ekonomika prožívá expanzi.
Uplyne rok, nová výrobní hala firmy Chemicals ještě není dokončena a úroková míra se (jako důsledek zvýšení cenové hladiny) opět zvýšila. Při vyšší úrokové míře je však investice do nové výrobní haly příliš drahá a nevyplatí se. Firma Chemicals by investici nejraději „odvolala", kdyby to bylo možné. Ale zaplatila už část stavebních prací. Snaží se tedy investici alespoň „zmenšit" - ruší část svých objednávek u firem STAVOK a STROJSTAV. I tak bude mít problémy s tím, jak rozestavěnou investici (při vyšším úroku) zaplatí a využije.
Rušením svých objednávek však Chemicals způsobí problémy firmám STAVOK a STROJSTAV. Obě firmy samy zahájily investice, aby mohly dodávat firmě Chemicals a dalším podobným firmám, které si u nich objednávaly dodávky prací a strojů. Nyní zjišťují, že jejich nové kapacity možná zůstanou nevytížené a navíc se prodraží díky rostoucí úrokové míře. Obě firmy by své investice také nejraději „odvolaly". Snaží se je alespoň zmenšit nebo pozastavit. Tím však způsobují problémy firmám, u kterých objednávaly kapitálové statky. Tak se ekonomikou šíří vlna dezinvestování a firmy propadají investičnímu pesimismu. Investice klesají a následně dochází i k multiplikačnímu poklesu spotřeby. Klesá výroba, roste nezaměstnanost. Ekonomika prožívá recesi.
Jak vidíte, hospodářské cykly jsou ve své podstatě investiční cykly. Jejich příčinou mohou být poptávkové „šoky" vyvolávané tím, jak bankovní soustava zvyšuje nebo snižuje peněžní zásobu. To vyvolává dočasné změny úrokové míry. V období expan ze firmy často uskutečňují investice, které se později ukazují být „špatnými investicemi". Střídání investičních a dezinvestičních vln, doprovázené a umocňované vlnami optimismu a pesimismu investorů, je příčinou toho, že se ekonomika vyvíjí nikoli „hladce", nýbrž v cyklickém střídání expanzí a recesí.
Ale jestliže impuls k cyklickému vývoji ekonomiky dává centrální banka tím, že mění peněžní zásobu, může vás napadnout: proč to centrální banka dopustí? Proč cen trální banka nestabilizuje peněžní zásobu tak, aby zabránila kolísání úrokové míry? Odpověď zní: protože je to velmi obtížné. Když jsme hovořili o poptávkových „šocích", uvažovali jsme (pro jednoduchost) statickou situaci - potenciální produkt byl dán a neměnil se. Jenže ve skutečnosti potenciální produkt roste. Peněžní zásoba by se měla zvyšovat pokud možno stejným tempem jako potenciální produkt. Centrální banka však nedokáže předem odhadnout, jakým tempem potenciální produkt poroste. Růst peněžní zásoby proto může předbíhat nebo naopak zaostávat za růstem potenciálního produktu. To je pak příčinou vzniku hospodářských cyklů.
Hospodářský cyklus