Pokles cen a kolektivní mzdové dohody
Stavební firma zjišťuje, že se snižuje cena domů, které staví. Chtěla by snížit ceny, ale to by musela také snížit nominální mzdy, protože ty jsou základní nákladovou položkou. Jenže snížit mzdy je velmi obtížné. Firma má se svými zaměstnanci uzavřenu mzdovou dohodu, jejíž platnost vyprší až za mnoho měsíců. Vedení firmy se snaží vysvětlit zaměstnancům, že se kvůli váznoucímu odbytu dostala firma do svízelné situace a že bude nutné buď snížit mzdy, anebo propouštět. Zaměstnanci však trvají na dodržení původních mzdových dohod a brání se snížení mezd (v tom jsou obvykle podporováni svými odbory).
Když vedení firmy oznámí, že při dodržení původní mzdové dohody bude firma nucena propustit pětinu zaměstnanců, lidé váhají. Martin si například říká, zda by nebylo lepší akceptovat nižší mzdu, než riskovat, že zrovna on bude mezi tou pětinou propuštěných. Jenže je těžké, ne-li nemožné, aby firma vyjednávala s každým svým zaměstnancem o mzdě individuálně. Podstata kolektivních mzdových dohod je v tom, že snížení mezd musí akceptovat všichni nebo nikdo.
Vedení firmy se nechce pouštět se zaměstnanci a s jejich odbory do konfliktu. Ví, že snížení mezd je porušením mzdové dohody, zatímco propouštění není porušením žádné dohody. Volí proto „cestu menšího odporu" - propouští a snižuje výrobu.
Kolektivní mzdové dohody mohou být (a často bývají) překážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen. Jsou příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí. Nominální mzdy (a tím i ceny) jsou „strnulé" směrem dolů. Při poklesu poptávky jsou pak firmy nuceny snižovat výrobu a zaměstnanost.
Agregátní nabídka a potenciální produkt
Poté, co platnost mzdových dohod vyprší, dojde mezi vedením firmy a odbory k novým mzdovým vyjednáváním. Protože je nezaměstnanost vysoká, jsou zaměstnanci a jejich odbory ochotni akceptovat nižší nominální mzdy. Jakmile se to stane, firmy opět zvyšují výrobu a zaměstnanost.
Zaměstnanost, na kterou se trh práce navrací po vyprchání peněžních iluzí a po prolomení mzdových strnulostí, nazýváme přirozenou zaměstnaností.
Teď, když známe důvody, proč změny cenové hladiny vyvolávají krátkodobé změny zaměstnanosti a produkce, můžeme pochopit průběh agregátní nabídky krátkého období. Ukazuje ji obrázek 23-5. Původně byla ekonomika v bodě A, při cenové hladině Po a reálném HDPp. Poté cenová hladina vzrostla na P1 Růst cen motivuje firmy ke zvyšování výroby a růst nominálních mezd motivuje lidi k tomu, aby nabízeli více práce. Reálný HDP roste a ekonomika se dostává do bodu H, kde při cenové hladině P1 firmy vyrábějí reálný HDP1.
Nyní si představme opačnou situaci. Ekonomika je v bodě A a poté cenová hladina klesne na P2. Pokles cen motivuje firmy ke snižování produkce a zaměstnanosti. Ekonomika se dostává do bodu J, kde při cenové hladině P2 vyrábějí firmy reálný HDP2.
|
|
| Obr. 23-5 Agregátní nabídka a potenciální produkt - Křivka AS je agregátní nabídka krátkého období. Při vyšší cenové hladině chtějí firmy vyrábět vyšší reálný HDP. Dlouhodobá agregátní nabídka je dána potenciálním produktem HDPp a není ovlivněna změnou cenové hladiny. |
Spojením takovýchto bodů dostáváme křivku agregátní nabídky krátkého období -AS. Ukazuje nám, že reálný HDP, který firmy chtějí vyrábět, je v krátkém období rostoucí funkcí cenové hladiny. Krátkým obdobím rozumíme v tomto případě dobu, po kterou lidé a firmy podléhají peněžním iluzím a po kterou jsou mzdy strnulé směrem dolů. Tato doba může trvat několik měsíců, rok, dva roky - záleží na zkušenostech lidí s podobným vývojem v minulosti a také na délce trvání mzdových a nájemních smluv.
Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt
HDP, na který se ekonomika navrací po prolomení mzdových strnulostí a po vyprchání peněžních iluzí, nazýváme potenciálním produktem. Potenciální produkt je produkt, který se vyrábí při přirozené zaměstnanosti. Na obrázku 23 - 5 je to HDPp Jak vidíte, potenciální produkt není ovlivněn změnami cenové hladiny. Změny cenové hladiny mohou vychýlit HDP od potenciálního produktu pouze krátkodobě, nikoli však dlouhodobě (na obrázku je to znázorněno červenými šipkami).
Z toho také vyplývá, co rozumíme agregátní nabídkou dlouhého období. Agregátní nabídka dlouhého období ASL je dána potenciálním produktem. Říká nám, že v dlouhém období je HDP, který firmy chtějí vyrábět, nezávislý na výši cenové hladiny. Proto je dlouhodobá agregátní nabídka na obrázku 23-5 vyznačena jako kolmice probíhající potenciálním produktem HDPp.
Všimněte si, že je agregátní nabídka krátkého období poměrně málo strmá „před" potenciálním HDP a poměrně hodně strmá „za" potenciálním HDP. Je to způsobeno hlavně tím, že ceny a mzdy jsou strnulé směrem dolů (nikoli však směrem nahoru). Při růstu poptávky ceny a mzdy snadno a rychle rostou. Ale při poklesu poptávky dochází, hlavně díky kolektivním mzdových dohodám, k malému a pomalému poklesu cen a mezd a tudíž k velkému a déletrvajícímu poklesu produkce.
23.3
„ŠOKY" ZE STRANY POPTÁVKY
Změny agregátní poptávky mívají na ekonomiku nepříjemné destabilizující účinky, kterým říkáme poptávkové „šoky". Ke změnám agregátní poptávky dochází, když se změní nominální peněžní zásoba. Nejčastější příčinou takových poptávkových „šoků" bývá chování centrální banky.
Podívejme se na „šok" z růstu agregátní poptávky.