AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
23
Agregátní poptávka,
agregátní nabídka
a potenciální produkt
V minulých kapitolách jste poznali, že změny peněžní zásoby mají (prostřednictvím svého účinku na investice a spotřebu) vliv na nominální HDP. Změna nominálního HDP však může být změnou reálného HDP nebo změnou cen (případně změnou obojího). Nás teď bude zajímat, jak se změna nominálního HDP rozloží mezi změnu cenové hladiny a změnu reálného HDP?
Rozložení změn nominálního HDP mezi změnu cen a změnu reálného HDP nám ukazuje model agregátní poptávky a agregátní nabídky. Podívejme se nejprve na agregátní poptávku.
23.1
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA
Agregátní poptávka je něco docela jiného než tržní poptávka, s níž jste se seznámili dříve. Tržní poptávka ukazuje vztah mezi cenou a poptávaným množstvím určitého statku. Agregátní poptávka se však týká všech statků dohromady, neboli domá cího produktu.
Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který domácnosti a firmy chtějí nakupovat. Cenovou hladinu zde měříme cenovým indexem (indexem růstu cen).
Průběh funkce agregátní poptávky je klesající. Při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP. Jak to vysvětlit? Vysvětlení je zcela jiné než v případě poptávky po statku. Tam růst ceny statku vede k poklesu poptávaného množství proto, že působí jednak substituční efekt a jednak důchodový efekt. Ani jeden z těchto efektů však nepůsobí v případě agregátní poptávky. Podívejme se proč. Když se zvýší cena určitého statku, spotřebitelé jej substituují jinými statky, které nezdražily. Ale když se zvýší cenová hladina, znamená to, že se zvyšují ceny všech statků v domácím produktu. Proto substituční efekt nepůsobí. Nepůsobí ani důchodový efekt. Když se totiž zvýší cenová hladina, zvýší se také příjmy firem a odtud také důchody domácností.
Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt
Firmy i domácnosti proto mohou nakupovat zdražené zboží ve stejném množství jako dříve.
Proč je tedy agregátní poptávka klesající? To souvisí s trhem peněz.
Snížení reálných peněžních zůstatků
Růžičkova rodina má roční důchod 300 000 Kč a z něho roční výdaje 270 000 Kč. Na zabezpečování těchto výdajů udržuje 27 000 Kč peněžních zůstatků.
Co kdyby se cenová hladina zvýšila o 10 %? Důchod rodiny by se zvýšil na 330 000 Kč a její roční výdaje by se zvýšily na 297 000 Kč. Nejedná se však o reálné zvýšení důchodu a výdajů. Ceny zboží a služeb jsou totiž o 10 % vyšší, což znamená, že Růžičkovi mohou kupovat jen takové množství zboží a služeb jako dříve.
Jenže zvýšení cen zčásti znehodnotilo jejich peněžní zůstatky. Nominálně jsou jejich peněžní zůstatky 27 000 Kč stejné jako dříve, ale reálně jsou o 10 % nižší. To ale znamená, že jim tyto peněžní zůstatky již nestačí k hladkému zabezpečování jejich nákupů. Rodina chce obnovit dřívější výši reálných peněžních zůstatků. Proto prodá část svých dluhopisů, aby zvýšila své peněžní zůstatky na 29 700 Kč.
To, co se stalo Růžičkovým, stalo se i ostatním domácnostem a také firmám. Když všichni začnou takto dluhopisy prodávat, klesá cena dluhopisů a roste úroková míra.
Jenže zvýšení úrokové míry potlačuje investice. Při vyšší úrokové míře je rodina Růžičkova nucena odložit stavbu nového domu, kterou původně zamýšlela, neboť hypotéka je nyní příliš drahá. Firmy zas musí zrušit některé své investiční záměry, které se při vyšší úrokové míře nevyplatí.
Když ovšem mnoho rodin a firem takto sníží investice, znamená to, že lidé a firmy chtějí nakupovat nižší reálný HDP.
Příklad objasňuje, proč zvýšení cenové hladiny vede k poklesu poptávaného domácího produktu. Povšimněte si: důvodem není to, že by domácnosti a firmy neměly dost peněz na nákupy v původní výši. K poklesu poptávaného domácího produktu došlo kvůli zvýšení úrokové míry.
Tomu se říká efekt reálných peněžních zůstatků. Když se zvýší cenová hladina, lidé a firmy zjišťují, že se snížily jejich reálné peněžní zůstatky. Aby udrželi reálné peněžní zůstatky v původní výši, prodávají dluhopisy a jiná aktiva. To sníží tržní cenu dluhopisů a jiných aktiv a zvýší úrokovou míru. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba. Tudíž klesá poptávaný reálný HDP.
Pokles cenové hladiny má účinky opačné. Lidé a firmy zjišťují, že se jejich reál né zůstatky zvýšily. Zbavují se přebytečných peněžních zůstatků tak, že nakupují dluhopisy a jiná aktiva, což zvyšuje jejich cenu a snižuje úrokovou míru. Nižší úroková míra zvyšuje investice a spotřebu, proto roste poptávaný reálný HDP.
Podívejte se na obrázek 23-1. Funkce D je poptávka po reálných peněžních zůstatcích. Nominální peněžní zásoba, vytvořená bankovní soustavou, je Ms- Při cenové hladině P1 je reálná peněžní zásoba Ms/P1. Rovnováha trhu peněz nastává v bodě E při
Agregátní poptávka
úrokové míře r1´ protože při této úrokové míře chtějí lidé a firmy držet reálné peněžní zůstatky v celkové výši NS/P1.
Co když se cenová hladina zvýší na P2 (při nezměněné nominální peněžní zásobě Ms)? Pak dojde ke snížení reálných peněžních zůstatků z Ms/P1 na Ms/P2. Na trhu peněz vzniká nerovnováha - lidé a firmy drží méně reálných peněžních zůstatků, než by držet chtěli. Prodávají proto dluhopisy, což zvyšuje úrokovou míru. Teprve když úroková míra dosáhne výše r2, chtějí lidé a firmy držet právě Ms/P2 reálných zůstatků a trh peněz bude opět v rovnováze.
Nyní předpokládejme, že cenová hladina naopak klesne z původní P1 na P3. Pak dojde ke zvýšení reálných peněžních zůstatků na Ms/P3. Když lidé a firmy zjistí, že po snížení cenové hladiny drží vyšší reálné peněžní zůstatky, budou se přebytečných peněžních zůstatků zbavovat - budou nakupovat dluhopisy a jiná aktiva. To zvyšuje tržní cenu dluhopisů a snižuje úrokovou míru. Teprve když úroková míra poklesne na r3, budou chtít lidé a firmy držet Ms/P3 reálných zůstatků.
Obr. 23-1 Cenová hladina a úroková míra - Křivka D je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Při nominální peněžní zásobě Ms se reálná peněžní zásoba mění se změnami cenové hladiny. Zvýšení cenové hladiny z P1 na P2 sníží reálnou peněžní zásobu a zvýší úrokovou míru z r1 na r2. Naopak snížení cenové hladiny z P1 na P3 zvýší reálnou peněžní zásobu a sníží úrokovou míru z r1 na r3.
Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt
Nyní se podívejte na obrázek 23 - 2, který nám ukazuje křivku agregátní poptávky. Mějte přitom na paměti, že ji odvozujeme při dané nominální peněžní zásobě. Původně byla ekonomika v bodě A, kde cenové hladině P1 odpovídá reálný HDP1 Při vyšší cenové hladině P2 se utváří vyšší úroková míra a nižší poptávaný HDP. Dostáváme druhý bod agregátní poptávky - bod B. Při nižší cenové hladině P3 vzniká vyšší poptávaný reálný HDP3. Dostáváme třetí bod agregátní poptávky - bod C. Spojením takovýchto bodů dostáváme křivku agregátní poptávky AD. Ukazuje nám, že reálný HDP, který lidé a firmy chtějí kupovat, je klesající funkcí cenové hladiny.
Obr. 23-2 Agregátní poptávka - Křivka agregátní poptávky ukazuje, že při vyšší cenové hladině chtějí domácnosti a firmy nakupovat nižší reálný HDP než při nižší cenové hladině.
Proč dochází ke změnám agregátní poptávky? Příčinou změn agregátní poptávky je změna nominální peněžní zásoby. Zvýšení nominální peněžní zásoby snižuje úrokovou míru, zvyšuje investice a spotřebu a tedy také reálný HDP, který lidé a firmy chtějí nakupovat. Na obrázku 23-3 vidíte, jak zvýšení nominální peněžní zásoby posouvá křivku AD doprava. Na obrázku 23-4 snížení nominální peněžní zásoby posouvá křivku agregátní poptávky doleva.
Agregátní poptávka
Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt
Povšimněte si rozdíl mezi pohybem po křivce agregátní poptávky a posunem křivky agregátní poptávky. Po křivce AD se ekonomika pohybuje, když se při dané nomi nální peněžní zásobě mění cenová hladina. Celá křivka AD se posouvá, když se mění nominální peněžní zásoba.
23.2