Povinná míra bankovních rezerv v ČR
V polovině roku 1996 Česká národní banka (ve snaze snížit inflaci a schodek obchodní bilance) zvýšila povinnou míru bankovních rezerv z 8,5 % na 11,5 %. Následovalo snížení reálné peněžní zásoby a zdražení bankovních úvěrů.
Když v roce 1997 začala hospodářská recese, mnoho ekonomů dávalo České národní bance vinu za tento nepříznivý hospodářský obrat. Pod tlakem kritiky Česká národní banka v květnu roku 1997 povinnou míru bankovních rezerv opět snížila na 9,5 %. Kvůli hospodářskému poklesu v roce 1998 snížila ČNB povinnou míru rezerv v roce 1999 na 5 % a dále na 2 %.
Proč vlastně centrální banky stanovují povinnou míru rezerv? Hlavním důvodem je, že se nechtějí vzdát nástroje sloužícího k ovlivňování peněžní zásoby. Povinná míra rezerv je mocnou pákou, která centrální bance umožňuje silně působit na hospodářský vývoj země. V některých zemích však centrální banky od povinných rezerv již upustily a zdá se, že jde o trend, který bude pokračovat.
22.3
ROVNOVÁHA TRHU PENĚZ
Trh peněz je poněkud odlišný od trhů, které jsme dosud poznali. Na jiných trzích se poptávka střetává s nabídkou. Ale na trhu peněz se střetává poptávka po peněžních zůstatcích s peněžní zásobou. Nerovnováha na trhu peněz je něco docela jiného než nerovnováha například na trhu rajčat. Vznikne-li přebytek na trhu rajčat, cena rajčat klesá a jejich pěstitelé na to reagují snížením pěstování rajčat. Na trhu peněz k ničemu takovému nedochází - peněžní zásoba je totiž vytvořena centrální bankou a na poptávku po peněžních zůstatcích nereaguje. Příklad ukazuje, jak trh peněz dosahuje své rovnováhy.