PENĚŽNÍ ZÁSOBA A JEJÍ ZMĚNY
Suma peněz, kterou bankovní soustava vytvoří a kterou lidé a firmy drží jako peněžní zůstatky, se nazývá peněžní zásoba. Budeme ji označovat symbolem MS. Její velikost vyjadřujeme jedním z peněžních agregátů - buď M1, nebo M2.
Změny peněžní zásoby má ve svých rukou centrální banka, kterou je u nás Česká národní banka. Ta má v zásadě tři nástroje, kterými může změnit peněžní zásobu: □ operace na volném trhu, □ diskontní půjčky, □ povinnou míru bankovních rezerv.
Operace na volném trhu jsou nákupy nebo prodeje vládních dluhopisů centrální bankou. Chce-li centrální banka zvýšit peněžní zásobu, nakupuje vládní dluhopisy za peníze, a tím uvádí dodatečné peníze do oběhu. Probíhá proces multiplikační tvorby vkladů, který jsme popsali v předchozím příkladu, kde centrální banka nakoupila od Alfa vládní dluhopisy. Chce-li naopak centrální banka snížit peněžní zásobu, prodává vládní dluhopisy za peníze, a tím stahuje peníze z oběhu. Probíhá multiplikační destrukce vkladů. Operace na volném trhu jsou poměrně účinným a flexibilním nástrojem, který má centrální banka k dispozici pro ovlivňování peněžní zásoby.
Diskontní půjčky jsou půjčky, které centrální banka poskytuje komerčním bankám. Vezme-li si nějaká komerční banka od centrální banky diskontní půjčku například 1 milion korun a udržuje-li 10% rezervy, pak 900 tis. Kč zapůjčí. Diskontní půjčka tak uvede do pohybu multiplikační tvorbu vkladů. Diskontní půjčky cen trální banky mění peněžní zásobu stejným způsobem jako operace na volném trhu. Přesto jsou považovány za méně účinný nástroj k ovlivňování peněžní zásoby. To proto, že centrální banka může komerčním bankám diskontní půjčky nabídnout, nemůže je však přesvědčit, aby si diskontní půjčku vzaly. Jediným „přesvědčujícím nástrojem" je diskontní sazba, což je úroková míra, kterou centrální banka z diskontních půjček požaduje. Když centrální banka sníží svou diskontní sazbu, jsou komerční banky více lákány k tomu, aby si braly diskontní půjčky. Když centrální banka diskontní sazbu zvýší, sníží tím poptávku komerčních bank po diskontních půjčkách.
Povinná míra bankovních rezerv mění peněžní zásobu tím, že mění velikost peněžního multiplikátoru. Centrální banka má ze zákona právo stanovit komerčním bankám povinnou míru rezerv, která znamená minimální hranici, pod kterou rezervy nesmějí klesnout.
Rovnováha trhu peněz
Snížení povinné míry bankovních rezerv zvyšuje peněžní multiplikátor, čímž roste peněžní zásoba. Naopak zvýšení povinné míry bankovních rezerv snižuje peněžní multiplikátor, a tím snižuje peněžní zásobu.
Změna povinné míry bankovních rezerv je dosti silným nástrojem, který může vyvolat značné změny v peněžní zásobě. Je to ovšem nástroj poměrně „dřevorubecký". Centrální banka, která by jej používala často, chovala by se, obrazně řečeno, jako slon v porcelánu. Přesto to centrální banky často dělají.