Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz.
| První komerční banka | |
| Aktiva | Pasiva |
| rezervy půjčky dluhopisy | vklady diskontní půjčky |
Jak se může zvýšit množství peněz v ekonomice? Nejprve přichází „peněžní injekce", obvykle od centrální banky. Ta je však pouze počátkem tvorby peněz. Odstartuje proces multiplikační tvorby vkladů. Následující příklad nám to popisuje.
Multiplikační tvorba bankovních vkladů
Předpokládejme, že komerční banky udržují rezervy ve výši 10 % vkladů. Dále předpokládejme, že si lidé a firmy neponechávají u sebe žádné oběživo, nýbrž drží veškeré své peněžní zůstatky ve formě vkladů na účtech.
Centrální banka koupila od Alfa vládní dluhopisy za 100 tis. Kč. Alf si tyto peníze uloží na svůj běžný účet u První komerční banky.
Podívejme se, jaká bude počáteční změna účetní rozvahy První komerční banky.
| První komerční banka | |
| Změna aktiv | Změna pasiv |
| rezervy + 100 000 | vklady + 100 000 |
To však je jen počáteční změna její rozvahy. Když se její vklady i rezervy zvýší o 100 000 Kč, banka pociťuje přebytek rezerv. Banka chce totiž udržovat rezervy jen ve výši 10 % vkladů. Co udělá? Zapůjčí 90 000 Kč například firmě Bert, která si vezme u ní půjčku na nové auto. Tím banka uvedla své rezervy opět na úroveň 10 % vkladů. Konečná změna její rozvahy pak vypadá takto:
| První komerční banka | |
| Změna aktiv | Změna pasiv |
| rezervy + 10 000 půjčky + 90 000 | vklady + 100 000 |
| celkem +100 000 | + 100 000 |
To ale znamená, že množství peněz se zvýšilo o 190 000 Kč. 100 000 Kč má na svém účtu Alf a 90 000 Kč dostal Bert jako půjčku od První komerční banky.