Historický vznik bankovního systému

Moderní bankovní systém, založený na bankách s částečnými rezervami, se začal rozvíjet ve druhé polovině 17. století v Anglii. Angličtí obchodníci, kteří často mívali v hotovosti příliš velké množství mincí, ukládali původně své mince

Banky s částečnými rezervami a tvorba peněz

v královské mincovně, kde byly v bezpečí. V roce 1640 však král Karel I. zakázal mincovně, aby obchodníkům vydala jejich peníze, pokud mu nedají půjčku. Tato událost podlomila důvěru obchodníků v královskou mincovnu natolik, že napříště začali své mince svěřovat do úschovy raději soukromým zlatníkům, kteří také dis­ponovali trezory.

Zlatníci brzy ze zkušenosti poznali, že jim ke krytí vkladů postačují rezervy jen okolo 20 % a začali část svěřených peněz půjčovat na úrok. Toto podnikám se uká­zalo být tak výnosné, že zlatníci začali (pod tlakem vzájemné konkurence) nabízet úroky z vkladů, aby přilákali vkladatele. Tak se ze zlatníků vyvinuly banky s čás­tečnými rezervami.

Zlatnické banky půjčovaly také králi. Ten však v roce 1672 přestal splácet půjč­ky, takže mnoho bank zkrachovalo. Tato událost oslabila důvěru vkladatelů v banky a ohrozila slibně se rozvíjející systém bankovního úvěru v Anglii. Proto vznikla v roce 1694 Bank of England (pozdější centrální banka), založená skupinou vel­kých finančníků. Od krále získala tato banka souhlas přijímat vklady, poskytovat půjčky a emitovat bankovky. Po dlouhou dobu měla Bank of England v Anglii výsadní právo k emisi bankovek. Začala také přijímat vklady malých bank a půj­čovat jim, což celkově stabilizovalo bankovní soustavu v zemi a tím i rozvoj pod­nikání. Úspěšný vývoj bankovnictví byl jednou z příčin úspěšného hospodářského vývoje Anglie oproti jiným zemím Evropy.

Podívejte se nyní na účetní rozvahu centrální banky (není úplná, ale obsahuje základní položky, které jsou důležité pro náš výklad). Mezi její aktiva patří vládní dlu­hopisy, které centrální banka nakoupila (čímž se stala věřitelem vlády). Dalšími aktivy centrální banky jsou diskontní půjčky; to jsou její půjčky komerčním bankám.

Na straně pasiv centrální banky vidíte její bankovky v oběhu. Nemyslete si však, že je centrální banka vyměňuje za zlato. Kdybyste jí předložili její bankovky, centrální banka vám za ně dá - zase jen její bankovky. Je to přece zákonné platidlo. Dalšími pasi­vy centrální banky jsou rezervy komerčních bank, tedy peníze, které si u ní komerční banky uložily.

 

Centrální banka

Aktiva Pasiva
vládní dluhopisy diskontní půjčky bankovky v oběhu rezervy komerčních bank

Podívejte se teď na účetní rozvahu První komerční banky (opět není úplná). Obsa­huje na straně aktiv rezervy, půjčky a dluhopisy. Na straně pasiv jsou vklady a diskont­ní půjčky (peníze, které si banka vypůjčuje od centrální banky).