Jak banka tvoří peníze
Banka přijala vklady ve výši 100 000 liber. Rozhodla se udržovat pouze desetiprocentní rezervy ke krytí vkladů. Zbytek peněz zapůjčila tak, že 70 000 liber poskytla jako půjčky a za 20 000 liber nakoupila dluhopisy. Účetní rozvaha takové banky s částečnými rezervami pak vypadala takto:
Aktiva | Pasiva |
rezervy 10 000 půjčky 70 000 dluhopisy 20 000 | vklady 100 000 |
celkem 100 000 | celkem 100 000 |
Jakmile však banka Část vkladů zapůjčila, vytvořila nové peníze. Sledujte jak. Lidé si u ní uložili zlaté mince v hodnotě 100 000 liber a banka jim za ně dala bankovky ve stejné hodnotě. Ale navíc banka jiným lidem půjčila 90 000 liber. Těchto 90 000 liber byly dodatečné peníze, které banka prostřednictvím svých půjček uvedla do oběhu. Nyní bylo v oběhu 190 000 liber jejích bankovek (ačkoli měla banka v trezoru pouze 100 000 liber zlatých mincí).
Jak jste viděli, banka vytvořila nové peníze. Co jí umožnilo vytvořit nové pení ze? To, že již neudržuje stoprocentní rezervy na krytí vkladů, ale pouze částečné rezervy.
Ale jak si vůbec banky mohou dovolit udržovat jen částečné rezervy? Není to pro ně velké riziko? Kdyby si náhodou více vkladatelů chtělo vybrat své vklady a banka by neměla dostatečné rezervy, nebude schopna vklady vyplatit. Banky poskytují půjčky obvykle na delší období a banka nemůže své dlužníky přinutit k okamžitému splacení půjček. Banky však také půjčují tak, že nakupují dluhopisy, a ty lze v případě potřeby okamžitě prodat na burze cenných papírů. Kromě toho funguje mezibankovní peněžní trh, na kterém si banky vzájemně půjčují - banky, které mají momentální přebytek rezerv, půjčují bankám, které pociťují momentální nedostatek rezerv.
Přejděme nyní k modernímu bankovnímu systému, kde úlohu zlata převzaly bankovky centrální banky. Centrální banka je jakousi „bankou bank". Komerční banky si u ní ukládají své rezervy. A mohou si od centrální banky také vypůjčit, když potřebují své rezervy zvýšit - z toho důvodu se o centrální bance mluví také jako o věřiteli v poslední instanci.