KLÍČOVÉ POJMY
Naturální směna • peněžní směna • oboustranná shoda potřeb • transakční náklady (náklady směny) • prostředek směny • zákonné platidlo • peněžní zůstatky • nominální peněžní zůstatky • reálné peněžní zůstatky • likvidita • oběživo • zůstatky na běžných účtech • zůstatky na termínovaných účtech • peněžní agregáty M1 a M2 • transakční zůstatky • opatrnostní zůstatky • poptávka po peněžních zůstatcích.
OTÁZKY A PŘÍKLADY
Otázka 1. (složitější problém)
V textu kapitoly bylo vysvětleno, že pociťují-li domácnosti a firmy přebytečné peněžní zůstatky, naku-
pují za ně dluhopisy, což snižuje úrokovou míru z dluhopisů.
Ale domácnosti a firmy mají ve skutečnosti pestřejší výběr aktiv než pouze peněžní zůstatky a dluhopisy. Když pociťují přebytek peněžních zůstatků, mohou nakupovat například akcie, pozemky, nemovitosti.
a) Předpokládejme, že když lidé a firmy pociťují přebytek peněžních zůstatků, budou nakupovat nikoli
dluhopisy nýbrž akcie a pozemky. Povede to také k poklesu úrokové míry z dluhopisů?
b) Je možné, aby se měnila míra výnosu z ostatních aktiv (z akcií, nemovitostí, fyzického kapitálu atd.)
a přitom se neměnila úroková míra z dluhopisů?
Otázka 2.
V roce 1997 nabízely české banky z krátkodobých vkladů (s výpovědní lhůtou 1 měsíc) vyšší nomi-
nální úrokovou míru než z dlouhodobých vkladů (s výpovědní lhůtou 1 rok). Přitom krátkodobé vkla-
dy jsou likvidnější než dlouhodobé vklady. Našli byste pro to nějaké vysvětlení?
Příklad 1.
V textu byl uveden příklad, kde pan Růžička pobíral plat jednou měsíčně a rodina měla průběžné výda-
je 16 000 Kč měsíčně. Průměrné transakční zůstatky rodiny činily 8 000 Kč.
Jaká je průměrná výše jejich transakčních zůstatků během čtvrtletí?
Příklad 2.
Navažme na předchozí příklad. Co kdyby se Růžičkův zaměstnavatel rozhodl vyplácet plat ve dvou čtrnáctidenních splátkách po 8 000 Kč? Jak velké transakční zůstatky by pak rodina držela?