NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ PENĚŽNÍ ZŮSTATKY
Nyní sledujme, zda a jak závisejí peněžní zůstatky na cenové hladině.
Zvýšení cen
Rodina Růžičkova drží 27 000 Kč jako peněžní zůstatky. Pak ale dojde ke zvýšení cen o 10 %. Rodina sice nakupuje stále stejné množství zboží a služeb, ale ty jsou o 10 % dražší. Kdyby Růžičkovi ponechali stav svých peněžních zůstatků nezměněn, pocítili by, že teď, při vyšších cenách, jim jejich peněžní zůstatky nestačí k hladkému zabezpečování nákupů. Pan Růžička by pak například musel častěji běhat do banky a prodávat dluhopisy, protože by rodina do konce měsíce nevystačila s hotovostí.
Proto Růžičkovým nezbývá nic jiného, než aby zvýšili své peněžní zůstatky o 10 %. Prodají část svých méně likvidních aktiv (například dluhopisů) a drží na svých bankovních účtech místo původních 27 000 Kč nyní 29 700 Kč.
Příklad ukazuje, že zvýšení cen nutí domácnosti a firmy k tomu, aby zvýšily své peněžní zůstatky. Obdobně snížení cen by je vedlo ke snížení peněžních zůstatků.
Poptávka po peněžních zůstatcích
Je však užitečné odlišit nominální peněžní zůstatky a reálné peněžní zůstatky. Jak rozeznáte nominální zůstatky od reálných? Když pozorujete růst peněžních zůstatků, které máte ve své peněžence a na svých bankovních vkladech, jde o nominální růst. Musíte jej „očistit" od růstu cen čili od inflace. Růst reálných peněžních zůstatků zji stíte, když růst nominálních peněžních zůstatků dělíte indexem růstu cen.
Náš příklad ukazuje, že růst cenové hladiny znehodnotil původní reálné peněžní zůstatky rodiny Růžičkovy. Za původní zůstatky 27 000 Kč koupí (po zvýšení cen) o 10 % méně zboží a služeb než dříve. Aby obnovili původní výši reálných peněžních zůstatků, musí zvýšit své nominální peněžní zůstatky. Zvýšení peněžních zůstatků z 27 000 Kč na 29 700 Kč je zvýšením nominálních peněžních zůstatků, tak, aby reál né peněžní zůstatky (jejich kupní síla) zůstaly zachovány v původní výši.
________________________ 21.8 ________________