PENĚŽNÍ ZŮSTATKY A ÚROKOVÁ MÍRA

Výše peněžních zůstatků, které chce domácnost nebo firma držet, však nezávisí jen na jejich důchodu. Závisí také na úrokové míře. Přečtěte si příklad.

Struktura aktiv firmy STAVOK

Firma STAVOK drží v průměru 4 mil. Kč peněžních zůstatků na běžném účtu. Na začátku čtvrtletí začíná na účet ukládat peníze a na konci čtvrtletí má na něm 8 mil. Kč, které použije ke svým nákupům.

Namísto držby peněžních zůstatků by firma mohla v průběhu čtvrtletí nakupo­vat a na konci čtvrtletí prodávat dluhopisy. Průměrná hodnota dluhopisů v jejím držení by také byla 4 mil. Kč. Výhodou dluhopisů je vyšší úroková míra. Nevýho­dou jsou ale transakční náklady - provize zprostředkovatelům, spojené s nákupem a prodejem dluhopisů. Když se firma rozhoduje mezi bankovním vkladem a dlu­hopisy, porovnává tyto transakční náklady s obětovaným úrokem.

Předpokládejme, že transakční náklady na koupi a opětovný prodej jednoho tisí­cikorunového dluhopisu jsou 15 Kč. Jaké by firma měla transakční náklady spoje­né s držením dluhopisů? STAVOK by musel během každého čtvrtletí nakupovat a prodávat dluhopisy za 8 mil. Kč, tedy během roku za 32 mil. Kč. Transakční náklady by tedy činily 480 tis. Kč (32 x 15) ročně.

Předpokládejme, že úroková míra z dluhopisů (rb) je vždy osmkrát vyšší než úroková míra z běžného účtu (ra). Tabulka porovnává obě úrokové míry. První sloupec udává roční úrokovou míru z běžného účtu a druhý sloupec udává roční úrokovou míru z dluhopisů. Třetí sloupec udává roční úrok ze 4 milionů na běž­ném účtu a čtvrtý sloupec udává roční úrok ze 4 milionů v dluhopisech. Pátý slou­pec udává obětovaný úrokový výnos, pokud firma bude držet peníze na účtu, místo aby držela dluhopisy. Konečně šestý sloupec udává transakční náklady spojené s nakupováním a prodáváním dluhopisů.

 

r a rb Ra = ra x 4 mil. Rb = rb x 4 mil. Rb-Ra T
(%) (%) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč)
1 8 40 320 280 480
1,25 10 50 400 350 480
1,5 12 60 480 420 480
1,75 14 70 560 490 480
2 16 80 640 560 480
2,25 18 90 720 630 480


Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích

Firma porovnává obětovaný úrokový výnos s transakčními náklady. Dokud je obětovaný úrokový výnos nižší než transakční náklady na koupi a prodej dluhopi­sů, bude raději držet peníze na účtu. Jakmile však úroková míra z dluhopisů dosáh­ne 14 %, bude firma držet peníze raději v dluhopisech než na účtu. Obětovaný úro­kový výnos totiž převýšil transakční náklady, takže se vyplatí držet dluhopisy namísto peněžních zůstatků.

V tomto příkladě je tedy 14% úroková míra z dluhopisů hranicí, pod kterou firma drží peněžní zůstatky, ale nad kterou už drží raději dluhopisy.

Příklad nám ilustruje rozhodování o struktuře aktiv. Domácnost či firma porovná­ vá dva druhy nákladů: obětovaný úrokový výnos spojený s držbou likvidnějšího aktiva a transakční náklady spojené s držbou méně likvidního aktiva (náklady na přeměnu méně likvidního aktiva v likvidnější aktivum). Dokud je obětovaný úro­kový výnos nižší než tyto transakční náklady, dá přednost likvidnějšímu aktivu. Jakmile obětovaný úrokový výnos již převyšuje tyto transakční náklady, dává před­nost méně likvidnímu aktivu.

Co z toho vyplývá pro držbu peněžních zůstatků? Při vyšší úrokové míře chtějí domácnosti a firmy držet méně peněžních zůstatků a dávají přednost méně likvid­ním aktivům (například dluhopisům).

__________________________ 21.7____________________