PenĚŽní zŮstatky a dŮchod

Na čem závisí výše peněžních zůstatků, kterou domácnosti a firmy chtějí držet? Nej­prve sledujme, jak závisí peněžní zůstatky na velikosti důchodu domácnosti (resp. na příjmu firmy).

Peněžní zůstatky a výše důchodu

Navážeme na předchozí příklad. Původně drželi Růžičkovi 8 000 Kč transak­čních zůstatků a 19 000 Kč opatrnostních zůstatků.

Pak ale panu Růžičkovi zvýšili plat o 25 %. Když se jejich reálný důchod zvý­šil o 25 %, mohou Růžičkovi zvýšit své výdaje o 25 %. Jejich běžné měsíční výda­je se zvýší z původních 16 000 Kč na 20 000 Kč. Ale vyšší běžné výdaje vyžadu­jí, aby rodina pro bezproblémové zabezpečování svých nákupů udržovala vyšší transakční zůstatky. Růžičkovi proto zvýší své transakční zůstatky, a to zhruba ve stej­ném poměru, v jakém se zvýšil jejich důchod - o 25 %, tedy z původních 8 000 Kč na 10 000 Kč.

Rodina zvýší o 25 % také své opatrnostní zůstatky, protože očekává, že méně předvídatelné výdaje bude mít při vyšším důchodu vyšší.

Peněžní zůstatky se zvýší, vzroste-li důchod. To proto, že s růstem důchodu ros­tou výdaje, a lidé tudíž potřebují vyšší stav peněžních zůstatků pro hladké zabez­ pečování svých výdajů.

Totéž obdobně platí pro firmy. S růstem jejich příjmů rostou jejich výdaje a firmy potřebují větší stav peněžních zůstatků pro jejich hladké zabezpečování.

Peněžní zůstatky a úroková míra

21.6