Struktura peněžní zásoby v ČR
Tabulka 21-1 ukazuje složení peněžního agregátu M2 v ČR v dubnu 2002 (u nás se do M2 zahrnují také vklady v cizích měnách).
| oběživo | 12% |
| vklady na běžných účtech | 27% |
| vklady termínované | 52 % |
| vklady v cizích měnách | 9% |
Tabulka 21-1
Pramen: ČSÚ
21.4
TRANSAKČNÍ A OPATRNOSTNÍ ZŮSTATKY
Víme tedy, že lidé chtějí držet peněžní zůstatky, protože je to likvidní aktivum. Ale kolik peněžních zůstatků chtějí držet? Prozkoumejme blíže nejprve důvody jejich poptávky po peněžních zůstatcích.
Transakční a opatrnostní zůstatky
Růžičkova rodina vydává měsíčně 16 000 Kč na běžné nákupy, jako jsou potraviny, nájemné, elektřina, telefon, benzín apod. Tyto výdaje jsou průběžné, více méně rovnoměrně rozložené v průběhu měsíce. Obrázek 21-2 ukazuje, jaký je průměrný stav peněžních zůstatků, který rodina potřebuje na zabezpečování těchto výdajů. Prvního v měsíci bere pan Růžička výplatu, takže stav peněžních zůstatků, určených na měsíční běžné nákupy, je 16 000 Kč. Desátého rodina třetinu těchto peněz utratila a stav peněžních zůstatků klesl na dvě třetiny, tedy na 10 700 Kč. Patnáctého v měsíci již stav těchto zůstatků činí jen polovinu původní výše, tedy 8 000 Kč. Dvacátého klesl na třetinu, tedy na 5 300 Kč. Ke konci měsíce jsou peněžní zůstatky vyčerpány. Průměrný stav peněžních zůstatků, které musí Růžičkovi držet, aby mohli bez problémů hradit své průběžné výdaje, je 8 000 Kč.
Růžičkovi však mívají i výdaje, které nejsou průběžné a nejsou často ani plně předvídatelné. Jsou to například výdaje na opravu nenadále porouchané pračky nebo auta. Paní Růžičková může pocítit náhlou potřebu nových bot. Možná přijde vysoký účet za elektřinu, se kterým se nepočítalo. Nebo syn překvapí rodiče zprávou, že jede na (ne zrovna levné) sportovní soustředění. Růžičkovi jsou opatrní, a proto drží na svém běžném účtu ještě navíc 4 000 Kč na takovéto výdaje.
Transakční a opatrnostní zůstatky
Celkové „úzce definované" peněžní zůstatky (jejich průměrný stav) Růžičkovy rodiny činí tedy 12 000 Kč.
Rodina má také půlroční termínovaný účet, jehož průměrný zůstatek je 15 000 Kč. Z těchto peněz obvykle financují větší jednorázové výdaje, jako je dovolená nebo vánoční dárky. Růžičkovi by mohli mít těchto 15 000 Kč uloženo v cenných papírech, ale kdyby je potřebovali, museli by nést náklady spojené s prodejem cenných papírů. Peníze na termínovaném účtu jsou pro ně likvidnější.
Celkové „široce definované" peněžní zůstatky (jejich průměrný stav) Růžičkových tedy činí 27 000 Kč (12 000 + 15 000).
Obr. 21 -2 Transakční zůstatky - Černá úsečka znázorňuje postupné zmenšování peněžních zůstatků Růžičkovy rodiny v průběhu měsíce, od prvního „braní" do následujícího „braní" platu. Průměrný stav peněžních zůstatků je 8 000 Kč.
Prvním důvodem pro držbu peněžních zůstatků je transakční motiv. Vyplývá z toho, že člověk obvykle dostává svůj důchod „nárazově" - v určitých intervalech (nejčastěji v dvoutýdenních nebo měsíčních), kdežto jeho výdaje nejsou nárazové nýbrž spíše prů běžné. Proto musí držet určité peněžní zůstatky, kterým říkáme transakční zůstatky. Slouží mu pro zabezpečování běžných „každodenních" transakcí (nákupů). V našem příkladě drží Růžičkovi 8 000 Kč transakčních zůstatků.
Obdobně jako domácnosti, potřebují mít transakční zůstatky také firmy. Jejich příjmy také nejsou časově sladěny s jejich výdaji, a proto musí mít firma pohotově určité peněžní zůstatky, aby mohla bez problémů zabezpečovat běžné nákupy a platby.
Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích
Druhým důvodem držby peněžních zůstatků je opatrnostní motiv. Ten je dán existencí některých špatně předvídatelných výdajů, jejichž výskyt a výši člověk nemůže přesně odhadnout. Kdyby neměl pro takové případy peněžní zůstatky, musel by pak prodávat méně likvidní aktiva a nést náklady a ztráty s tím spojené. Těmto peněžním zůstatkům říkáme opatrnostní zůstatky. V našem příkladě drží Růžičkovi 19 000 Kč opatrnostních zůstatků (4 000 na běžném účtu a 15 000 na termínovaném účtu).
Někdy se uvádí ještě spekulační motiv a s ním spojená držba spekulačních zůstatků. Ten se však týká spíše spekulantů s cennými papíry. Když spekulanti očekávají pokles ceny akcií, prodávají je a drží peněžní hotovost, aby mohli akcie později (až jejich cena poklesne) opět kupovat.
21.5