PenĚŽní zŮstatky - likvidní aktivum
Když v naturální směně farmář smění pšenici za boty, je pro něj prodej pšenice a koupě bot jedním a tímtéž aktem. Vyžaduje ovšem oboustrannou shodu potřeb - švec musí potřebovat pšenici, právě když farmář potřebuje boty. Hlavní předností peněžní směny je, že nevyžaduje oboustrannou shodu potřeb. Ale právě tím, že se mezi dvě zboží včlení peníze jako prostředek směny, rozpadá se prodej a koupě na dva různé směnné akty - farmář nejprve prodá pšenici za peníze a teprve později koupí za peníze boty. Tyto dva směnné akty obvykle nejsou časově shodné. Proto mají lidé vždy nějaké peníze u sebe. Této peněžní hotovosti říkáme peněžní zůstatky. Je to jednak oběživo (mince a bankovky), které máte ve svých peněženkách, a jednak zůstatky na vašich bankovních účtech.
Pojem „peněžní zůstatky" je důležitý, jakmile chceme mluvit o množství peněz. V laické mluvě se totiž pojem „peníze" používá v několika různých významech, které bychom měli odlišit.
Kolik má Alf peněz?
Alf má velký dům, rozlehlé pozemky, dvě auta, balík akcií a konto v bance. Lidé o něm říkají: „Ten má hodně peněz." Chtějí tím ve skutečnosti říci, že je Alf bohatý. Když říkají, že „má hodně peněz", počítají do toho nejen peníze, které má v bance, ale i jeho akcie, auta, pozemky a dům - veškeré jeho bohatství. Zde dochází k záměně „peněz" a „bohatství". Není to však totéž. Dům, auto nebo akcie přece nejsou peníze - Alf za ně nemůže nakupovat. A kdyby konto v bance vybral a nakoupil například další akcie, neměl by žádné peníze.
Alf je dobrým hospodářem a vydělává slušné sumy. A zase lidé řeknou: „Ten má hodně peněz." Chtějí tím však říci, že má Alf velký důchod. Zde dochází k záměně
Peněžní zůstatky - likvidní aktivum
„peněz" a „důchodu". Opět to není totéž. Alf může mít velký důchod ale i velké výdaje. Když svůj důchod utratí hned, jakmile jej dostane, nebude mít žádné peníze.
Tak kolik má Alf vlastně peněz? Chápeme-li pod pojmem „peníze" prostředek směny, tedy to, co může Alf použít k nákupům, pak se ptáme, kolik má bankovek po kapsách a jak velký je zůstatek jeho vkladu v bance. Ptáme se, jaké má peněžní zůstatky.
Příklad nám též ukazuje, že peněžní zůstatky jsou jedním z aktiv. Alf má své
bohatství uloženo v různých aktivech - v pozemcích, domě, autech, akciích a v peněžních zůstatcích.
Pokud jste studovali kapitolu „Investiční rozhodování", víte, že člověk investuje do aktiv podle míry jejich výnosu. Porovnejme míry výnosu Alfových aktiv.