Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích
21
Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích
„Jsme tím, co si svět o nás myslí."
Hans Christian Andersen
21.1
PROČ VZNIKLY PENÍZE
Každý ví, že peníze hrají v ekonomice nesmírně důležitou roli. Ale jaká je to vlastně role? Podívejme se, jaký je smysl peněz.
Naturální směna
Představte si starobylou vesnici, kde lidé neznají peníze. Farmář Alf potřebuje boty. Jde tedy k ševci Bertovi a nabízí mu za boty svou pšenici. Jenže švec Bert zrovna nepotřebuje pšenici - potřebuje kabát. Alf shání dva dny krejčího Cyrila, ale když mu nabídne pšenici za kabát, zjistí, že ani Cyril zrovna nepotřebuje pšenici -potřebuje opravit střechu. Poradí Alfovi, že v sousední vesnici žije tesař Daniel, který by mohl chtít pšenici. Farmář Alf jde tedy do sousední vesnice, nalezne tesaře Daniela, ale ke svému zklamání uslyší, že ten nepotřebuje pšenici, zato však touží po vínu. Alf tedy najde vinaře Emila, ten však také nepotřebuje pšenici, nýbrž podrazit koni kopyta. Alfovi nezbývá než vyhledat v další vesnici kováře Ferdinanda. Jenže ani kovář nepotřebuje pšenici - potřebuje vykopat studnu. Alf tedy musí shánět studnaře. Najde jej až za dva dny, ale má štěstí - studnař Gustav právě potřebuje pšenici. Šťastný Alf mu tedy dá pšenici výměnou za to, že Gustav vykope studnu kováři Ferdinandovi. Kovář výměnou za vykopání studny podrazí kopyta koni vinaře Emila. Emil výměnou za to dá Alfovi víno a Alf dá víno tesaři Danielovi, který za to opraví střechu krejčímu Cyrilovi. Krejčí dá za to Alfovi kabát a Alf jej nese ševci Bertovi. Tam jej však čeká špatná zpráva - Bert už kabát nepotřebuje. Bertova žena se už nemohla dívat, jak chodí v roztrhaném kabátě, a tišila mu jej sama.
Proč vznikly peníze
Znechucený Alf se tedy plouží zpátky domů v novém kabátě, který nepotřebuje, a v roztrhaných botách. Co mohl za ten týden neúspěšného hledání a směňování udělat doma práce. Poučen touto zkušeností, naučí se Alf šít boty, spravovat střechu, pěstovat víno, dělat podkovy pro své koně, kopat studny a jeho žena se naučí šít kabáty. Budou se nadále zásobovat těmito výrobky a pracemi sami.
Možná vám tento příběh připomíná známou Erbenovu pohádku o slepičce a kohoutkovi. Nebo také český film „Kulový blesk", v němž několik rodin zorganizovalo řetězovou „vícesměnu" bytů (protože trh bydlení neexistoval). Jen ten konec není šťastný. Jak jste si všimli, směna zboží za zboží čili naturální směna vyvolává příliš vysoké transakční náklady (náklady směny) - náklady na hledání, smlouvání a uzavírání obchodů. Kdyby švec Bert potřeboval Alfovu pšenici zrovna tehdy, když Alf právě potřebuje jeho boty, transakční náklady by byly nízké - stačilo by uzavřít jediný obchod. Naneštěstí je velmi nepravděpodobné, že by se sešli dva lidé s oboustrannou shodou potřeb - že by každý z nich potřeboval právě zboží toho druhého. V našem příběhu musel Alf vyhledat šest různých výrobců a uzavřít šest různých obchodů. Trvalo mu to velmi dlouho a jeho náklady směny (zejména ztracený čas) byly nakonec vynaloženy nadarmo - ten poslední na něho nepočkal.
Nevýhodnost naturální směny vede k tomu, že se lidé nechtějí specializovat. Raději si všechno dělají sami, než aby podstupovali takové náklady směny jako Alf v našem příkladě. A tak se naturální směna stává brzdou specializace a dělby práce. Jenže je to právě specializace, která vede lidi k jejich zdokonalování, zručnosti, shromažďování specializovaných znalostí ve svém oboru. Bez rozvoje dělby práce bychom ustrnuli na úrovni primitivních společností dávnověku.
Naštěstí lidé už v raném stádiu civilizace přišli na to, jak snížit náklady směny. Objevili peníze a naturální směna byla nahrazena peněžní směnou. Jaké výhody má peněžní směna?
Peněžní směna
Podívejte se, jak se změní směna, jakmile lidé znají a používají peníze. Farmář Alf nabídne ševci Bertovi za boty peníze. Švec mu boty za peníze ochotně prodá, protože ví, že peníze přijímá každý a že za peníze kdykoli cokoli koupí. Za nějaký čas švec potřebuje kabát, jde tedy za krejčím Cyrilem a nabídne mu za kabát peníze. Krejčí rád přijme peníze za kabát, protože ví, že až bude cokoli potřebovat, například opravit střechu, každý tesař mu to za peníze udělá. Skutečně - když krejčí za rok potřebuje opravit střechu, tesař Daniel mu ji opraví za peníze, protože ví, že za ně kdykoli dostane cokoli, například i víno od vinaře Emila. Také Alf, až bude mít po sklizni, bude prodávat pšenici za peníze, protože má jistotu, že za peníze dostane kdykoli cokoli od kohokoli.
Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích
Všimněte si, jak nízké jsou nyní transakční náklady. Každý teď může uzavřít jen jeden jediný obchod a nemusí se zaplétat do dlouhých a složitých řetězců „vícesměn". Nyní je pro každého z nich výhodné, aby se specializoval na to, co umí nejlépe. Směna je snadná, protože transakční náklady jsou nízké a rizika, že své zboží neprodají, jsou malá.
O penězích se říká, že jsou „olejem, který promazává směnu". To je však nedocenění peněz - peníze směnu neusnadňují, ony ji umožňují. Směna by bez nich mohla existovat jen ve velmi úzkém a omezeném rozsahu. Proto můžeme peníze bez nadsázky považovat za jeden z největších objevů lidstva.
21.2