DŮchodotvorný úČinek investic
Nyní se podíváme, jaký účinek mají investice na důchody a na spotřebu. Budeme opět předpokládat, že se ekonomika skládá jen ze dvou sektorů: domácností a firem (předpokládáme tedy neexistenci veřejného sektoru a zahraničního obchodu). Přečtěte si příklad.
Investice konzervárny
Firma Spojené konzervárny se rozhodla ze svých zisků postavit nový závod na výrobu konzerv. Objedná proto u firmy STAVOK stavbu výrobní haly za 100 milionů Kč. Sledujme, co způsobí tyto investiční výdaje.
Důchodotvorný účinek investic
Aby firma STAVOK mohla pro Spojené konzervárny postavit výrobní halu, musí zaměstnat více lidí a vyplatit jim na mzdách ročně 90 mil. Kč. Zbytek zakázky bude zisk 10 mil. Kč, o kterém budeme předpokládat, že jej firma celý vyplatí svým akcionářům na dividendách. Takto se zvýší disponibilní důchody domácností celkem o 100 milionů Kč.
Domácnosti vydají část tohoto přírůstku svých důchodů na spotřebu. Předpokládejme, že domácnosti 20 % důchodů spoří a 80 % důchodů vydají na spotřebu. V tom případě 20 mil. uspoří a 80 milionů vydají na spotřebu - budou kupovat více mléka, piva, masa, oblečení, benzínu atd. A když takto nakoupí spotřební statky za 80 milionů korun, vzrostou příjmy výrobců spotřebních statků - mlékáren, pivovarů, masokombinátů atd. - o 80 milionů Kč. To znamená, že zaměstnanci a akcionáři mlékáren, pivovarů, masokombinátů a dalších firem dostanou dodatečné důchody (mzdy a dividendy) ve výši 80 milionů Kč. Tito lidé rovněž své důchody z 80 % vydají na spotřebu - nakupují za 64 milionů Kč spotřební statky, a tím vytvářejí další důchody výrobců těchto statků, kteří je dále vydávají na spotřebu. Takto pokračuje celý proces tvorby důchodů a spotřebních výdajů, dokud se nevyčerpá.
V našem příkladě vyvolala investice tuto „řetězovou reakci" tvorby důchodů:
100 + 80 + 64 + 51,2 + =500.
Investice 100 mil. Kč tedy vyvolala přírůstek důchodů 500 mil. Kč. Z nich domácnosti 400 mil. Kč vydají na spotřebu a 100 mil. Kč uspoří.
Příklad ukazuje, jak investice působí na důchody a na spotřebu. Tomu říkáme důcho dotvorný účinek investic: přírůstek investic vyvolává přírůstek důchodů a přírůstek důchodů vyvolává přírůstek spotřeby. Investice vytvářejí nejprve důchody výrobců investičních statků a ti je zčásti vydávají na spotřebu. Jejich spotřební výdaje dále vytvářejí důchody výrobců spotřebních statků, kteří rovněž své důchody zčásti vydávají na spotřebu. Tím vytvářejí další důchody a další spotřební výdaje - až dokud se proces nevyčerpá. Investice tak dávají impuls k multiplikačnímu procesu vzniku důchodů. Tento proces je naznačen na obrázku 20-5.
 | |
Spotřeba, investice a rovnovážný HDP |
Obr. 20-5 Přírůstek investice vyvolává řetězovou reakci tvorby dalších důchodů. Ta se postupně vyčerpává tím, jak z důchodů uniká část jako úspory.
SHRNUTÍ
D Spotřební funkce udává závislost spotřeby na disponibilním důchodu. S růstem důchodu spotřeba roste, ale pomaleji důchod. To proto, že při vyšším důchodu kupujete luxusnější statky, které nepociťujete s takovou naléhavostí. Další vysvětlení nabízí hypotéza životního cyklu.
□ Zvýšení úrokové míry snižuje sklon ke spotřebě a posouvá křivku spotřební
funkce dolů. Snížení úrokové míry naopak zvyšuje sklon ke spotřebě a posouvá
křivku spotřební funkce nahoru.
□ Investice do zásob mohou být plánované nebo neplánované. Neplánované
investice do zásob vznikají tehdy, když firma prodá méně zboží, než kolik plánovala
(zamýšlela) prodat. Neplánované snížení zásob je naopak neplánovanou desinvesticí.
□ Když dochází k neplánovanému růstu zásob, firmy reagují snížením cen,
popřípadě výroby, a v důsledku toho klesá nominální HDP. Když naopak dojde
k neplánovanému poklesu zásob (k neplánovaným desinvěsticím), firmy reagují
zvýšením cen, popřípadě výroby, a nominální HDP roste.
□ Investice mají důchodotvorný účinek. Přírůstek investic vyvolává přírůstek
důchodů a tím i přírůstek spotřeby.