Poptávka po dovolené v Itálii (ordinalistické pojetí)
Pan Novák chce vydat 10 000 Kč a rozdělit je mezi dovolenou v Itálii a cigarety. Den dovolené stojí 1000 Kč a krabička cigaret 40 Kč. Na obrázku 2-15 přímka L1 udává jeho přímku spotřebních možností. Pan Novák si může koupit maximálně 10 dní dovolené (nebude-li kouřit vůbec) nebo maximálně 250 krabiček cigaret (nepojede-li na žádnou dovolenou). Nebo některou z kombinací dovolené a cigaret, ležících na přímce L1, která spojuje ony dvě krajní možnosti.
Pan Novák zvolí tu kombinaci dovolené a cigaret, která leží na nejvyšší dosažitelné indiferenční křivce. Je to bod B: 6 dní dovolené a 100 krabiček cigaret (všechny ostatní body přímky spotřebních možností již leží na nižších indiferenčních křivkách). To je jeden bod jeho poptávky po dovolené v Itálii: při ceně 1000 Kč za den bude chtít koupit 6 dní dovolené.
Co když se zvýší cena dovolené na 1400 Kč? Potom se změní jeho přímka spotřebních možností, jak to vidíme na obrázku 2 - 16. Za svých 10 000 Kč by si nyní mohl koupit maximálně 7 dní dovolené (kdyby vůbec nekouřil). Jeho možnosti proto nyní leží na přímce L2. Opět zvolí tu kombinaci dovolené a cigaret, která leží na nejvyšší dosažitelné indiferenční křivce. Nyní je to bod A - 4 dny dovolené a 110 krabiček cigaret. To je druhý bod jeho poptávky.
Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Zanesme tyto dva body poptávky do grafu, který spojuje cenu a poptávané množství, jak to ukazuje obrázek 2-17. Spojením těchto a dalších obdobně odvozených bodů dostaneme křivku Novákovy poptávky po dovolené v Itálii.
 |
Shrnutí dodatku |
Jak vidíte, poptávka je odvozena ze spotřebitelových preferencí, zobrazených indiferenčními křivkami, a z jeho omezení, zobrazených přímkou spotřebních možností.
Ordinalistické i kardinalistické pojetí poptávky není navzájem v žádném rozporu. Obojí vede ke konstrukci stejné poptávkové funkce. V ordinalistickém pojetí je tato funkce odvozena ze spotřebitelových indiferenčních křivek. V kardinalistickém pojetí je funkce poptávky chápána jednoduše jako funkce mezního užitku.