Přímka spotřebních možností: dovolená a cigarety
Pan Novák by si sice přál dosáhnout bodů na co nejvyšších indiferenčních křivkách, jenže je přitom něčím omezen. Jeho omezeními jsou jednak jeho důchod, tj. částka, kterou může na nákup statků vynaložit, a jednak ceny těchto statků.
Předpokládejme, že může utratit dohromady na dovolenou a cigarety 10 000 Kč a že cena dne dovolené v Itálii je 1 000 Kč a cena krabičky cigaret je 40 Kč. Podívejme se, které kombinace dovolené a cigaret si pan Novák může koupit.
Může mít 250 krabiček cigaret a žádnou dovolenou (40 x 250 = 10 000). Nebo může mít jeden den dovolené a 225 krabiček (40 x 225 + 1 000 = 10 000). Nebo může mít 2 dny dovolené a 200 krabiček. Takto může postupně obětovávat cigarety za dovolenou až po druhou krajnost - deset dnů dovolené a žádné cigarety.
Na obrázku 2-13 jsou jeho možnosti znázorněny červenými body. Může si samozřejmě dovolit také kterýkoli z bodů ležících pod nimi, ale to by neutratil celou částku 10 000 Kč. Nemůže si však koupit žádný z bodů ležících nad nimi, protože na ty mu již 10 000 Kč nestačí.
Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Body označené v grafu červeně jsou body spotřebních možností a přímka, která je spojuje, se nazývá přímka spotřebních možností (rozpočtová přímka). Představuje ty možnosti, které spotřebitel může mít pň daných omezeních: při částce, kterou má k dispozici, a při daných cenách těchto statků.
Nyní se podívejme, kterou kombinaci dovolené a cigaret bude spotřebitel volit, aby při těchto svých omezeních dosáhl maximálního uspokojení.
Podívejte se na obrázek 2 - 14. Pan Novák si může koupit kombinaci „b3" ležící na jeho přímce spotřebních možností: 6 dní dovolené a 100 krabiček cigaret. Může si koupit také některý ze dvou bodů „a", které rovněž leží na jeho přímce spotřebních možností. Ale tyto body mu poskytnou menší uspokojení než bod „b", protože leží na nižší indiferenční křivce. Totéž platí pro zbývající červené body: každý z nich již leží na nižší indiferenční křivce než bod „b". Proto bude pan Novák volit bod „b3". Každý jiný bod jeho přímky spotřebních možností by mu totiž přinesl menší uspokojení.
 |
Dodatek: Indiferenční křivky |
Nyní můžeme odvodit funkci poptávky ordinalistickým způsobem z indiferenčních křivek.