Příklad 1.

a) Pan Jandák chodí každé odpoledne na kávu do bufetu STAR. Jednoho dne zjistí, že tam kávu zdra­
žili o 20 %. Rozhodne se proto chodit tam na kávu jen třikrát týdně. Podobné rozhodnutí učiní vět­
šina hostů bufetu. Znázorněte, co se stalo, pomocí křivky poptávky po kávě v bufetu STAR.

b) Pan Jandák ke své nelibosti zjišťuje, že se v bufetu STAR změnil personál. Místo příjemné a usměvavé
dívky tam teď obsluhuje zachmuřený a protivný chlap. Rozhodne se proto změnit bufet. K podobnému
rozhodnutí dojde i mnoho jiných dosavadních hostů. Znázorněte, co se stalo v bufetu STAR.

c) Je zhoršen! obsluhy zhoršením kvality kupovaného statku? Vždyť káva je stále stejná.

DODATEK: INDIFEREN Č N Í K Ř IVKY

V předchozím výkladu jsme předpokládali, že spotřebitel dokáže ocenit užitek urči­tým číslem nebo že dokáže říci, o kolik či kolikrát je pro něj jeden statek užitečnější než jiný. Tomu se říká kardinalistický přístup. Mnoho ekonomů však pochybuje o tom, že je spotřebitel schopen pouhé pocity uspokojení oceňovat čísly. Domnívají se, že spo­třebitel je při porovnávání různých variant schopen nanejvýš říci, zda je určitá varianta pro něho užitečná více, stejně nebo méně než jiná (aniž by byl schopen říci, o kolik či kolikrát více nebo méně). Tomuto se říká ordinalistický přístup.

Ordinalisté rozpracovali metodu, která zkoumá spotřebitelovo rozhodování mezi různými spotřebními alternativami. Tato metoda využívá indiferenční křivky. Indife­renční křivky poprvé použil Angličan Francis Y. Edgeworth (Matematická psychika, 1881) a do teorie spotřebitelského chování je později zavedl Ital Vilfredo Pareto (Ruko­věť politické ekonomie, 1909).

Ukažme si ji na příkladu rozhodování pana Nováka mezi dovolenou v Itálii a ciga­retami.