Příklad 1.
a) Pan Jandák chodí každé odpoledne na kávu do bufetu STAR. Jednoho dne zjistí, že tam kávu zdra
žili o 20 %. Rozhodne se proto chodit tam na kávu jen třikrát týdně. Podobné rozhodnutí učiní vět
šina hostů bufetu. Znázorněte, co se stalo, pomocí křivky poptávky po kávě v bufetu STAR.
b) Pan Jandák ke své nelibosti zjišťuje, že se v bufetu STAR změnil personál. Místo příjemné a usměvavé
dívky tam teď obsluhuje zachmuřený a protivný chlap. Rozhodne se proto změnit bufet. K podobnému
rozhodnutí dojde i mnoho jiných dosavadních hostů. Znázorněte, co se stalo v bufetu STAR.
c) Je zhoršen! obsluhy zhoršením kvality kupovaného statku? Vždyť káva je stále stejná.
DODATEK: INDIFEREN Č N Í K Ř IVKY
V předchozím výkladu jsme předpokládali, že spotřebitel dokáže ocenit užitek určitým číslem nebo že dokáže říci, o kolik či kolikrát je pro něj jeden statek užitečnější než jiný. Tomu se říká kardinalistický přístup. Mnoho ekonomů však pochybuje o tom, že je spotřebitel schopen pouhé pocity uspokojení oceňovat čísly. Domnívají se, že spotřebitel je při porovnávání různých variant schopen nanejvýš říci, zda je určitá varianta pro něho užitečná více, stejně nebo méně než jiná (aniž by byl schopen říci, o kolik či kolikrát více nebo méně). Tomuto se říká ordinalistický přístup.
Ordinalisté rozpracovali metodu, která zkoumá spotřebitelovo rozhodování mezi různými spotřebními alternativami. Tato metoda využívá indiferenční křivky. Indiferenční křivky poprvé použil Angličan Francis Y. Edgeworth (Matematická psychika, 1881) a do teorie spotřebitelského chování je později zavedl Ital Vilfredo Pareto (Rukověť politické ekonomie, 1909).
Ukažme si ji na příkladu rozhodování pana Nováka mezi dovolenou v Itálii a cigaretami.