Elasticita popt á vky
Zákon klesající poptávky nám říká, že zvýší-li se cena statku, sníží se kupované množství statku. Ale jak to ovlivní spotřebitelovy výdaje na tento statek? Když zdraží dovolená v Itálii, vydá na ni rodina Novákova více nebo méně peněz? Bude sice kupovat méně dní, ale za vyšší cenu. Výdaje jsou násobkem ceny a množství, takže není na první pohled zřejmé, zda vzrostou nebo klesnou.
Změna výdajů na dovolenou
Dokud byla cena dovolené v Itálii 1 000 Kč, kupovali Novákovi 6 dní, což znamená, že na dovolenou vydali 6 000 Kč.
Když se cena dovolené v Itálii zvýšila z 1 000 Kč na 1 400 Kč za den, Novákovi se rozhodli v krátkém období (pro letošní rok) snížit počet dní z 6 na 5. Jejich výdaje na dovolenou potom budou 7 000 Kč (5 x 1 400). Zvýšení ceny tedy způsobilo růst jejich výdajů na tuto dovolenou.
Ale v dlouhém období (na příští léto) se Novákovi rozhodli nakupovat při ceně 1 400 Kč pouze 4 dny. Jejich výdaje za dovolenou v Itálii budou činit jen 5 600 Kč. Zvýšení ceny tedy způsobilo pokles jejich výdajů na tuto dovolenou.
Jak vidíme, při růstu ceny mohou spotřebitelovy výdaje na daný statek vzrůst nebo klesnout. Záleží na tom, zda růst ceny vyvolá velký nebo malý pokles poptávaného množství.
K měření reakce poptávaného množství na změnu ceny používají ekonomové ukazatel zvaný cenová elasticita poptávky. Do ekonomie ji zavedl Angličan Alfred Marshall (Zásady ekonomie, 1890). Udává vztah mezi procentní změnou množství a procentní změnou ceny. Pokud budeme uvažovat malé změny ceny a množství, můžeme cenovou elasticitu poptávky zapsat vzorcem:
kde delta Q je změna množství, Q je původně poptávané množství, delta P je změna ceny a P je původní cena.
Cenová elasticita poptávky nám dává odpověď na to, jak se změní výdaje spotřebitele na daný statek v případě změny jeho ceny. Je-li elasticita poptávky (v absolutní hodnotě) větší než 1, což znamená, že jednoprocentní zvýšení ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles množství, pak zvýšení ceny povede k poklesu spotřebi telových výdajů na daný statek. Tomuto případu říkáme elastická poptávka. Je-li však elasticita poptávky menší než 1, povede zvýšení ceny k růstu výdajů na daný statek. Tomu říkáme neelastická poptávka. Je-li cenová elasticita poptávky rovna
Změny poptávky
jedné, jde o jednotkově elastickou poptávku: změna ceny ponechá výdaje na statek beze změny.
V našem příkladě byla poptávka pana Nováka po dovolené v Itálii v krátkém období neelastická, ale v dlouhém období elastická. To však nemusí být pravidlem. Některá poptávka je elastická v krátkém i dlouhém období. Některá poptávka je naopak v krátkém i dlouhém období neelastická. Pravidlem je pouze to, že poptávka je v dlouhém období elastičtější než v období krátkém.
Na elasticitu poptávky má vliv zejména to, jak snadno je statek nahraditelný jinými statky, jinak řečeno, zda má blízké substituty. Některé statky jsou velmi obtížně nahraditelné - například sůl, voda nebo elektřina - takže poptávka po nich bude značně neelastická. Jiné jsou snadno nahraditelné, a proto bude poptávka po nich elastická.
2.8
ZM Ě NY POPT Á VKY
Již víme, jak důležité je odlišovat poptávané množství a poptávku. Zatím jsme sledovali, jak se poptávané množství mění v odezvu na změnu ceny. Zabývejme se teď otázkou, kdy a proč se mění celá poptávka. Podívejme se, co všechno může vést ke změně poptávky.