Dovolená v Itálii a inflace
V roce 1994 stál den dovolené v jednom italském hotelu 1000 Kč a pan Novák si koupil 6 dní. O rok později stál den dovolené v tomtéž hotelu 1100 Kč, ale pan Novák si opět koupil 6 dní. Jak je to možné? Proč si nekoupil méně dní, když cena byla vyšší? Cožpak na něj nepůsobí substituční a důchodový efekt? Cožpak jeho poptávka po dovolené v Itálii nemá klesající průběh?
Ale ano. Jenže během roku, který uplynul od léta 1994 do léta 1995, byla roční inflace zhruba 10 % - nejen cena dovolené v Itálii, nýbrž také ceny ostatních statků se v průměru zvýšily o 10 %. Substituty dovolené v Itálii (například dovolená u Máchova jezera) také zdražily zhruba o 10 %. O 10 % se rovněž zvýšily ceny restauračních služeb, a tudíž také tržby Novákovy restaurace. Pan Novák vydělal díky tomu v roce 1995 o 10 % více než v předchozím roce. To vše způsobilo, že ve skutečnosti nepociťuje žádné zdražení dovolené v Itálii.
Také k žádnému jejímu skutečnému zdražení nedošlo. Zvýšila se pouze její peněžní cena, protože peníze se inflací znehodnotily o 10 %.
Tento příklad nám ilustruje, že inflace sama o sobě nemá vliv na poptávané množství statku. Poptávané množství statku se mění pouze tehdy, když se mění jeho cena v poměru k ostatním cenám.
______________________________ 2.6 ___________________
POPT Á VKA V KR Á TK É M A V DLOUH É M OBDOB Í
Ukázali jsme si, že poptávka závisí na spotřebitelových preferencích a na jeho omezeních (důchodu a cenách). Ale zkušenost nám ukazuje, že poptávka po stejném zboží je jiná v krátkém období a v dlouhém období. Jak to vysvětlit?
Poptávka v krátkém a v dlouhém období
Krátkodobá a dlouhodobá poptávka po dovolené
Pan Novák původně, při ceně 1 000 Kč, chtěl koupit 6 dní dovolené v Itálii. Když se cena zvýšila na 1 400 Kč za den, uvažuje, zda má koupit 5 dní nebo jen 4 dny. Má dovolenou v Itálii podstatněji zkrátit a místo toho prodloužit dovolenou u Máchova jezera (nebo si začít dopřávat více cigaret)? Jenže na dovolenou chce jet za dva měsíce a už si s ženou naplánovali, co všechno chtějí v Itálii navštívit, těší se, co všechno uvidí. Dovolená v Itálii už natolik vstoupila do jejich plánů a očekávání, že jim je líto ji podstatně zkracovat. Rozhodnou se proto zkrátit ji letos jen na 5 dní. Ale příští rok by jeli (za tuto cenu) nanejvýš na 4 dny a raději si prodlouží dovolenou u Máchova jezera.
Zvýšení ceny motivuje spotřebitele ke snížení poptávaného množství. Ale v krátkém období je sníží méně a teprve v dlouhém období je sníží více. Vysvětlení je prosté. V krátkém období je pro nás substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější. Spotřeba daného statku je součástí našich spotřebních zvyklostí, našich plánů a očekávání. Trvá nám nějakou dobu, než své zvyky, plány a očekávání změníme. Spotřebitelská substituce si vyžaduje určitý čas. Člověk ekonomický je racionální a přizpůsobivý, je však méně přizpůsobivý v krátkém období.
|
|
| Obr. 2-7 Poptávka v krátkém a dlouhém období - Když se zvýší cena z 1000 Kč na 1400 Kč, zkrátí pan Novák letos dovolenou u moře z 6 dní na 5 dní. Ale napřesrok počítá již jen se 4 dny. |
To ovšem znamená, že křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlou hém období. Ilustruje to obrázek 2-7.
Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
2.7