Z Á KON KLESAJ Í C Í POPT Á VKY - D Ů CHODOV Ý A SUBSTITU Č N Í EFEKT

Povšimli jste si, že poptávka pana Nováka po dovolené v Itálii má klesající průběh: s poklesem ceny roste poptávané množství a s růstem ceny klesá poptávané množství. Je to náhoda nebo zákonitost? Má poptávková funkce vždy klesající průběh? Povede růst ceny statku vždy k poklesu kupovaného množství statku?

Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

Klesající poptávka po dovolené

Proč bude pan Novák kupovat méně dnů dovolené, vzroste-li její cena? Má k tomu dva důvody.

První důvod. Při původní ceně 1 000 Kč za den pan Novák kupoval 6 dní dovo­lené, takže jej dovolená stála 6 000 Kč. Ale když se cena dovolené zvýší na 1 400 Kč, částka 6 000 Kč mu už nestačí na nákup 6 dnů (6 x 1 400 = 8 400). Nezbývá mu proto, než snížit počet kupovaných dnů.

Druhý důvod. Když dovolená v Itálii zdraží, pan Novák si uvědomí, že jsou pro něj nyní lákavější jiné příležitosti. Například dovolená u Máchova jezera je teď, po zdražení Itálie, pro něho přitažlivější alternativou než dříve a začíná dovolené v Itálii úspěšněji konkurovat. Pan Novák koupí méně dní dovolené v Itálii proto, že se rozhodl koupit více dní dovolené u Máchova jezera.

Prvnímu důvodu říkají ekonomové důchodový efekt. Spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství (které kupoval před zvýšením ceny).

Druhý důvod nazýváme substitučním efektem. Spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky.

Působení obou těchto efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí: při vyšší ceně kupují spotřebitelé menší množství a při nižší ceně větší množství.

V této souvislosti nás může napadnout, zda je každý statek možno substituovat něja­kým jiným statkem. Jinak řečeno, má každý statek substituty?

Substituce benzínu

Pan Růžička je zvyklý jezdit se svou rodinou autem každý víkend na chatu. Co udělá, když se zvýší cena benzínu? Může substituovat benzín něčím jiným? V tech­nickém smyslu ne, protože jeho auto na nic jiného než na benzín nejezdí. Ale ve spotřebitelském smyslu ano. Je-li benzín dražší, rozhodne se jezdit na chatu pouze každý sudý týden a každý lichý týden chodí s rodinou na pouť (kde také utratí dost peněz). Pan Růžička substituoval jedno uspokojení druhým uspokojením .

Jak vidíte, spotřebitelská substituce je něco jiného než technická substituce. Podsta­ tou spotřebitelské substituce je náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením.

Proto pan Růžička nemusí nahrazovat benzín jinou pohonnou hmotou, nýbrž může nahradit uspokojení z rekreace na chatě uspokojením z návštěvy pouti. (Obdobně pan Novák, když zdraží cigarety, nemusí je nutně nahrazovat doutníky, nýbrž může si ode­přený požitek z kouření kompenzovat uspokojením z delší dovolené u moře.)

V tomto smyslu má každý statek substituty. Jde pouze o to, jak „blízké" či jak „vzdálené" jsou tyto substituty. Kdyby do obce, kde mají Růžičkovi chatu, jezdil vlak, mohl by pan Růžička nahradit jízdu autem jízdou vlakem. „Jízda na chatu vlakem" a „strávení soboty na pouti" jsou dva různé substituty benzínu. Jízda na chatu vlakem

Zákon klesající poptávky - důchodový a substituční efekt

je však bližším substitutem. Pro dovolenou v Itálii je zas blízkým substitutem dovolená u Máchova jezera, kdežto cigarety jsou vzdálenějším substitutem.

Zdražení benzínu

Od začátku roku 2000 neustále stoupala cena benzínu a nafty (byl to důsledek zdražení ropy na světových trzích). Když televize dělala průzkum mezi řidiči a ptala se jich, zda omezují své jízdy, řidiči sice nadávali na vysoké ceny benzínu, ale odpovídali téměř unisono, že jízdy neomezují.

Jenže statistika říkala něco jiného. České dráhy zjistily, že jim od ledna do čer­vence vzrost] počet cestujících o 6%, čili o 5 milionů. To svědčí o tom, že lidé na zdražení benzínu zareagovali - substituovali automobilovou dopravu železniční dopravou.

Když cena benzínu vzrostla o třetinu a dosahovala už 30 korun za litr, zvýšil se počet řidičů, kteří si dávali upravit auta na plynový pohon. Při tak velkém rozdílu mezi cenou benzínu a cenou plynu se již tato investice vyplácela, a tak na našich silnicích přibývalo automobilů jezdících na plyn.