Závisí poptávka na ceně nebo cena na poptávce?
Pan Svoboda, zemědělec pěstující brambory, očekává všeobecně vysokou úrodu brambor a přemýšlí se svou ženou, jaký to bude mít vliv na jejich příjmy. „Když bude více brambor, poklesne jejich cena," obává se pan Svoboda. „Ale když poklesne cena, vzroste poptávka po bramborách," uvažuje paní Svobodová. „A díky vyšší poptávce opět vzroste jejich cena," těší se pan Svoboda.
Že by se mohlo zemědělcům dostat „dvojího požehnání" - vysoké úrody a zároveň vysokých cen? To asi sotva, řeknete si. Když ale projdete znovu věty, které říká pan Svoboda a jeho žena, cožpak není každá z nich sama o sobě správná?
Není. Pan Svoboda a jeho žena se dopustili vážné chyby: nebyli schopni rozlišit pojmy - poptávané množství a poptávku. Odlišení těchto dvou pojmů je však nezbytné. Podíváme-li se na předchozí graf poptávky pana Nováka po dovolené v Itálii, vidíme, že při ceně 1000 Kč chce kupovat 6 dní dovolené. Těchto 6 dní je poptávaným množstvím. Mluvíme-li však o poptávce, máme na mysli celou funkci spojující určitá poptávaná množství s určitými cenami. Poptávané množství je číslo. Poptávka je funkce.
Kdyby si Svobodovi uvědomili rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím a uměli s těmito pojmy dobře zacházet, jejich rozhovor by zněl takto: „Když bude velká úroda brambor, poklesne jejich cena. A když klesne jejich cena, vzroste poptávané množství."