Obětování cigaret za dovolenou
Pan Novák si může dopřávat dovolenou, jen když bude méně kouřit a takto ušetřené peníze věnuje na zakoupení dovolené. Je ovšem silný kuřák a omezení kouření pro něj představuje oběť. Za získaný užitek z dovolené musí tedy „zaplatit" obětovaným užitkem z cigaret.
Předpokládejme, že den dovolené v Itálii stojí 1000 Kč a jedna krabička cigaret stojí 40 Kč. To znamená, že za den dovolené musí pan Novák obětovat 25 krabiček cigaret (1000 : 40 = 25). Za dva dny dovolené musí „zaplatit" padesáti obětovanými krabičkami cigaret atd.
Když se rozhoduje, kolik dní dovolené si má koupit, porovnává získávaný mezní užitek dovolené s obětovaným mezním užitkem cigaret. Podívejte se na obrázek 2-5. Šedé sloupky znázorňují získávaný mezní užitek z dalšího dne dovolené a červené sloupky znázorňují obětovaný mezní užitek z dalších 25 krabiček cigaret. Dokud je získaný užitek větší než obětovaný užitek, bude pan Novák kupovat dovolenou a obětovávat cigarety. První den dovolené mu přináší větší užitek než prvních 25 krabiček cigaret, které obětuje. Drahý den dovolené rovněž. Ale získávaný mezní užitek z dovolené postupně klesá, protože jeho potřeba dovolené
Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
je stále nasycenější. Naopak obětovaný mezní užitek z cigaret roste, protože pan Novák musí kouřit méně a méně, a jeho potřeba kouření je tudíž stále méně nasycená. Šestý den dovolené mu již přináší přibližně stejný užitek, jako je obětovaný užitek z cigaret. A sedmý den mu přináší menší užitek, než jaký by byl obětovaný užitek z cigaret. Pan Novák proto koupí šest dní dovolené.
Graf na obrázku 2 - 5 je jedním ze základních ekonomických modelů. Ekonomové mu říkají analýza nákladů a výnosů (cost-benefit analysis). V tomto případě je výno sem získávaný užitek a nákladem je obětovaný užitek.
Jistě jste si všimli, že rozhodování pana Nováka mezi dovolenou a cigaretami je obdobné tomu, když v první kapitole rozděloval svůj volný čas mezi rybaření a televizi. Princip tohoto spotřebitelova rozhodování je následující: dokud je mezní užitek jednoho statku vyšší než mezní užitek druhého statku, snaží se spotřebitel přesunout své zdroje (peníze, volný čas) ze statku s nižším mezním užitkem na statek s vyšším mezním užitkem.
Pan Novák bude tedy přesouvat peníze mezi dovolenou a cigaretami, dokud mezní užitky těchto statků nebudou, pokud možno, vyrovnány. Jeho celkový užitek z obou statků bude maximalizován tehdy, když bude splněna podmínka:
MU dne dovolené = MU 25 krabiček cigaret MU dne dovolené = 25 . MU krabičky cigaret
|
| Poptávka tedy: |
Obecně platí pro dva statky (dělitelné na velmi malé jednotky), že spotřebitel bude chtít danou peněžní částku rozdělit mezi ně tak, aby, pokud možno, byla splněna rovnice:
Tato rovnice vyjadřuje podmínku optimálního rozdělení dané peněžní částky mezi dva statky. Z toho vyplývá, jak racionální spotřebitel rozdělí svůj peněžní důchod mezi nákupy různých statků. Toto rozdělení musí splňovat následující podmínku:
kde MU jsou mezní užitky n statků a P jsou jejich ceny. To je podmínka optimální spotřebitelské alokace.
Mezní užitek objevil jako první Němec Wilhelm Gossen již v roce 1854. Později jej do ekonomie zavedli Angličan William Jevons (Teorie politické ekonomie, 1871), Rakušan Carl Menger (Zásady národohospodářské nauky, 1871) a Francouz Léon Walras (Základy čisté politické ekonomie, 1874). Teprve to umožnilo plně porozumět principům spotřebitelského rozhodování.
2.4
POPT Á VKA
Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Říká nám, kolik statku bude poptáváno při té které ceně.