Úspory v České republice

Дата: 2025-05-21; Просмотры: 3

Оценка:

0.00 из 5.00 — оценок

Скачиваний: 0

Скачать

Tabulka 19-1 Pramen: M. Čihák, T. Holub: Hospodářské trendy 20/1999, Komerční banka

* hrubé národní úspory zahrnují také odpisy firem ** za 1. - 3. čtvrtletí

Domácí produkt

19.6

VEŘEJNÝ SEKTOR

Domácnosti a firmy představují dva soukromé sektory. Přejděme nyní k realističtěj­šímu modelu ekonomiky a přidejme k nim třetí - veřejný sektor. Veřejným sektorem rozumíme stát a obce. Peněžní toky mezi veřejným sektorem a oběma soukromý­mi sektory jsou v zásadě trojí:

□ daně,

□ výdaje na zboží a služby,

□ transfery obyvatelstvu.

Daně představují příjmovou stránku státního rozpočtu a obecních rozpočtů. Výdaje a transfery představují výdajovou stránku těchto rozpočtů.

Daně mají podobu jednak nepřímých daní a jednak přímých daní. Nepřímé daně (daně z přidané hodnoty a spotřební daně) odvádějí firmy do veřejných rozpočtů v oka­mžiku prodeje zboží. Přímé daně jsou jednak daně ze zisků firem (u nás se jim říká daně z příjmů právnických osob) a jednak daně z osobních důchodů - z mezd, nájmů, úroků a dividend (u nás se jim říká daně z příjmů fyzických osob).

Jaký je rozdíl mezi veřejnými výdaji na zboží a služby a mezi transfery obyvatel­stvu? Veřejné výdaje na zboží a služby jsou nákupy zboží a služeb od soukromého sektoru (od firem a od domácností). Například když stát platí mzdy státním úředníkům, policistům, soudcům nebo učitelům ve státních školách, kupuje jejich služby. Veřejný sektor zde získává za peníze nějakou protihodnotu - zboží nebo službu. Naproti tomu transfer znamená, že stát či obec někomu vyplácí peníze, aniž by získal jakoukoli protihodnotu. Transfery jsou například starobní důchody vyplácené ze státního důcho­dového systému, přídavky na děti nebo podpory v nezaměstnanosti.

Nyní sledujme peněžní toky mezi veřejným sektorem, sektorem firem a sektorem domácností. Příklady, uvedené v předchozí subkapitole, pozměníme tak, že přidáme daně, veřejné výdaje na zboží a služby a transfery.

Vraťme se k předchozímu příkladu firmy, který však pozměníme o existenci daní.

Veřejný sektor

Nyní se podívejme na zdroje a rozdělení ročního důchodu Růžičkovy rodiny. I když má rodina vysoký příjem, pobírá také transfery. Kvůli reorganizaci firmy přišla paní Růžičková o zaměstnání a zatím si nenašla nové. Pobírá proto podporu v nezaměstna­nosti 50 tisíc korun ročně.

Domácnost ze svých důchodů zaplatí daně a přičte k nim transfery - v tomto přípa­dě podporu v nezaměstnanosti. Výsledkem je její disponibilní důchod, který použije na spotřebu a úspory.

Domácí produkt

Disponibilní důchod domácnosti = důchod domácností - daně + transfery = spo­třeba + úspory

Tabulka nám ukazuje rozdělení HDP a agregátní výdaje v hypotetické ekono­mice, kde existuje kromě domácností a firem také veřejný sektor.

Zatímco daně snižují disponibilní důchody domácností, transfery jejich důchody zvyšují. Transfery můžeme tedy chápat jako „záporné daně" (proto mají v naší tabulce záporné znaménko).

Disponibilní důchody domácností jsou osobní důchody (mzdy, nájmy, úroky a divi­dendy) po odečtení daní a přičtení transferů.

V tomto příkladu předpokládáme, že příjmová a výdajová stránka veřejných rozpo­-
čtů jsou v rovnováze, což znamená, že se daně (230 + 80 + 90 = 400) rovnají veřejným
výdajům na zboží a služby plus transferům (250 + 150 = 400). Nemusí tomu tak vždy
být.

Teď už můžete pochopit, jak veřejný sektor ovlivňuje agregátní výdaje. Daně snižu­jí výdaje na spotřebu a na investice, protože snižují disponibilní důchody domácnos­tí a nerozdělené zisky firem. Transfery zvyšují výdaje na spotřebu, protože zvyšují disponibilní důchody domácností. A veřejné výdaje na zboží a služby zvyšují agre­ gátní výdaje, protože představují další složku agregátních výdajů vedle spotřeby a investic.

V ekonomice, která by byla složena jen ze tří sektorů - domácností, firem a veřej­-
ného sektoru - by platila rovnice:

C + I + G = HDP

kde C je spotřeba, I jsou investice a G jsou veřejné výdaje na zboží a služby.

Zahraniční obchod

19.7