DOMÁCÍ PRODUKT JAKO PŘIDANÁ HODNOTA
V našem příkladu jsme si ukázali domácí produkt jako součet produkce statků vyrobených v daném roce. Jenže věc je poněkud složitější. Výroba skříní je „vertikálně" rozložena do několika stupňů. Zjednodušeně si ji můžeme představit jako těžbu dřeva v lese (první stupeň), výrobu prken z kulatiny (druhý stupeň) a konečně výrobu skříní z prken (třetí, finální stupeň). Také výroba chleba je rozložena do „vertikálně" navazujících výrobních stupňů. Prvním stupněm je pěstování pšenice, druhým stupněm je mletí mouky z pšenice a třetím stupněm je pečení chleba z mouky.
Domácí produkt však není součtem kulatiny, prken a skříní. Proč? Protože kulatina „vchází" do prken a prkna „vcházejí" do skříní. Kdybychom tedy počítali domácí produkt jako součet kulatiny, prken a skříní, měli bychom v něm kulatinu započítanou třikrát a prkna započítána dvakrát. Podobně kdybychom počítali domácí produkt jako součet pšenice, mouky a chleba, měli bychom v něm pšenici započítanou třikrát a mouku dvakrát. Abychom se této chyby vyvarovali, musíme počítat domácí produkt metodou přidané hodnoty. Započítat do něj na každém stupni výroby pouze hodnotu přida nou zpracováním -přidanou hodnotu. Ilustrujme si to příkladem.
Přidaná hodnota
Opět si představme, že je domácí produkt tvořen pouze skříněmi a chlebem. S určitým zjednodušením můžeme pak předpokládat, že se na jeho produkci podílí šest výrobních odvětví: těžba dřeva, dřevařské pily a truhlárny se podílejí na výrobě skříní, zemědělci, mlýny a pekárny se podílejí na výrobě chleba. Tabulka zachycuje produkci (v peněžních jednotkách) těchto šesti odvětví jako příjmy firem. Jak z nich zjistíme velikost domácího produktu?
Použijeme metodu přidané hodnoty. Z příjmů firem odečteme to, co firmy vydají na nákupy tzv. mezistatků (meziproduktů) - surovin a materiálů, které používají k výrobě vlastních produktů. Tím získáme jejich přidanou hodnotu - hodnotu, kterou firmy „přidaly" k nakoupeným mezistatkům.
Domácí produkt
Z příjmů výrobců prken odečteme jejich nákupy kulatiny, ze které vyrábějí prkna (viz druhý řádek tabulky) a dostaneme přidanou hodnotu výrobců prken -hodnotu, kterou výrobci prken přidali kulatině. Z příjmů výrobců skříní musíme odečíst jejich nákupy prken (viz třetí řádek tabulky) a dostaneme přidanou hodnotu, kterou truhlárny přidaly prknům.
Obdobně postupujeme u chleba. Od příjmů mlýnů odečteme jejich nákupy pšenice a dostaneme přidanou hodnotu mlýnů. Od příjmů pekáren odečteme jejich nákupy mouky a dostaneme přidanou hodnotu pekáren.
Produkt | Příjmy firem (mil. Kč) | Nákupy mezistatků (surovin, materiálu) | Přidaná hodnota (mil. Kč) |
kulatina | 40 | -0 | 40 |
prkna | 60 | -40 | 20 |
skříně | 200 | -60 | 140 |
pšenice | 2 000 | -0 | 2 000 |
mouka | 2 700 | -2 000 | 700 |
chléb | 7 000 | -2 700 | 4 300 |
domácí produkt | 7 200 |
Třetí sloupec tabulky je klíčový - udává přidanou hodnotu firem, kterou zjistíme, když od příjmů firem odečteme jejich nákupy mezistatků.
Z tabulky vidíme, že domácí produkt nesmíme počítat jako součet příjmů firem (první sloupec tabulky). Kdybychom to udělali, dostali bychom 12 mil. Kč. To však není domácí produkt. V těchto 12 mil. Kč by totiž byla kulatina a pšenice započítána třikrát a prkna a mouka by byly započítány dvakrát. Domácí produkt zjistíme, když sečteme přidanou hodnotu firem (poslední sloupec tabulky).
Příklad nám ilustruje, jak se používá metoda přidané hodnoty pro zjištění domácího produktu. Od příjmů firem nutno odečíst jejich nákupy mezistatků (meziproduktů) - surovin a materiálů, které firmy používají při své výrobě. Součet přidané hodno ty všech firem za dané období je domácí produkt.
přidaná hodnota firmy = příjem firmy - nákupy mezistatků domácí produkt = součet přidaných hodnot firem
Agregátní výdaje a domácí produkt
19.4