Domácí produkt

19

Domácí produkt

19.1

HRUBÝ A ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT

Domácí produkt je základním národohospodářským agregátem. Proč se o něj zajímáme a proč jej měříme? Je ukazatelem, podle něhož můžeme posoudit výkon­nost ekonomiky. A vypovídá hodně také o průměrné životní úrovni v zemi. Obrázek ukazuje srovnání domácího produktu na obyvatele v několika evropských zemích.

Obr. 19-1 Hrubý domácí produkt na obyvatele v r. 1998 (v USD, přepočítáno podle parity kupní síly).

Pramen: OECD

Hrubý a čistý domácí produkt

Domácí produkt je tok zboží a služeb, vyrobených na území určité země za urči­té období. Obvykle máme na mysli roční domácí produkt. Zahrnuje nejen statky oka­mžité spotřeby, jako je mléko, chléb nebo služby kadeřníků, ale také statky dlouhodo­bé spotřeby, jako jsou auta, domy nebo počítače.

Při měření domácího produktu musíme mít na paměti, že zahrnuje pouze nově vyrobené statky. Do domácího produktu daného roku nemůžeme započítat statky dlou­hodobé životnosti, vyrobené v minulých letech - například starší auta, starší domy, star­ší pračky, v minulosti postavené silnice a železnice, a už vůbec ne takové věci jako staré obrazy nebo starožitnosti. Zahrnujeme do něj pouze nová auta, nové domy atd., vyro­bené (postavené) v daném roce.

Koupě auta v autobazaru

Pan Linhart, majitel autobazaru, koupil od pana Svobody ojeté auto za 90 tisíc korun. Pak jej prodal panu Růžičkovi za 100 tisíc korun. Provize 10 tisíc korun kryje náklady Linhartova autobazaru. Co z toho vchází do domácího produktu?

Cena auta nevchází do domácího produktu daného roku, protože jde o staré auto, které bylo vyrobeno v minulosti a nikoli v daném roce. Zato Linhartova pro­vize 10 tisíc korun součástí domácího produktu je a je nutno ji do něho započítat. Proč? Protože odráží hodnotu Linhartových služeb, které poskytl pánům Svobo­dovi a Růžičkovi, když prodej auta zprostředkoval.

Příklad vám ukazuje, že zatímco hodnota ojetých aut není součástí domácího produktu, hodnota služeb autobazarů je součástí domácího produktu. Totéž platí například pro koupě a prodeje starších domů - jejich ceny nevcházejí do domácího produktu daného roku, ale zato tam vcházejí služby realitních kanceláří, které tyto koupě zprostředkují.

Jestliže do domácího produktu daného roku zahrnujeme pouze nové výrobky, vyro­bené v daném roce, napadne nás: Co když je například počet nově vyrobených aut stej­ný jako počet vyřazovaných ojetých aut? Nebo co když je počet nově postavených domů právě stejný jako počet demolovaných starých domů? Skutečně, musíme odlišo­vat hrubý domácí produkt a čistý domácí produkt. Ukažme si rozdíl mezi hrubým a čistým domácím produktem na zjednodušeném příkladu.

Výroba a opotřebení automobilů

Představme si tuto hypotetickou situaci. Počet osobních automobilů Pelencia v majetku obyvatel země je 2 miliony, životnost tohoto auta je 5 let a stáří oněch 2 milionů aut je rovnoměrně rozvrstveno mezi oněch 5 let životnosti; tj. 400 tisíc aut je starých do 1 roku, dalších 400 tisíc aut je starých od 1 do 2 let, atd. až po posledních 400 tisíc, které prožívají poslední rok svého pětiletého života a poté půjdou do šrotu.

Situaci znázorňuje obrázek 19 - 2 v podobě „vrstev životnosti" těchto aut. Pokud by automobilka vyrobila příští rok nových 400 tisíc aut, jaký by byl její

Domácí produkt

příspěvek k domácímu produktu? Vidíme, že roční produkce nových 400 tisíc aut pouze nahrazuje úbytek 400 tisíc aut, které jsou dnes v posledním roce svého „života" a které příští rok přestanou sloužit. Počet aut, sloužících obyvatelům země, se tedy nezmění. Znamená to, že příspěvek automobilky k tvorbě hrubého domácího produktu země je 400 tisíc automobilů, ale její příspěvek k tvorbě čisté­ho domácího produktu je nulový.

Nyní předpokládejme, že automobilka vyrobí 500 tisíc aut Pelencia. Z toho 400 ti­síc pouze obmění stará dožívající auta a 100 tisíc představuje zvětšení automobi­lového parku. Pak příspěvek automobilky k tvorbě hrubého domácího produktu je 500 tisíc aut a její příspěvek k tvorbě čistého domácího produktu je 100 tisíc aut. Situaci znázorňuje obrázek 19 - 3.

Obr. 19-2 Automobilka vyrobí v daném roce 400 tisíc aut, která právě nahradí 400 tisíc opotřebovaných a vyřazovaných aut. Její příspěvek k hrubému domácímu produktu je 400 tisíc aut, ale její pří­spěvek k čistému domácímu produktu je nulový.



Hrubý a čistý domácí produkt


Obr. 19-3 Automobilka vyrobí 500 tisíc aut, z nichž 400 tisíc nahradí opotřebená auta. Její příspěvek k hrubému domácímu produktu je 500 tisíc aut, ale její příspěvek k čistému domácímu produk­tu je 100 tisíc aut.

Příklad nám ilustruje, že rozdíl mezi hrubým a čistým domácím produktem před­ stavuje opotřebení. Jedná se o opotřebení zboží dlouhodobé životnosti, jako jsou auto­mobily, domy, stroje, pračky apod.

Výpočet tohoto opotřebení však bývá komplikován tím, že výrobci neustále zlepšují své výrobky a služby. Nově vyráběné stroje, nová auta nebo nově stavěné domy málo­kdy bývají tytéž jako stroje, auta a domy, které přestávají sloužit a jsou obměňovány.

Růst domácího produktu tedy znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale i zlepšování jejich kvality, neboť se tím zvyšuje jejich užitek pro spotře­bitele.

Pro statistiku je obtížné zjistit velikost opotřebení (množství opotřebovaných a vyřa­zovaných statků dlouhodobé spotřeby) i odhadnout vliv kvalitativních zlepšení na veli­kost domácího produktu. Opotřebení i kvalitativní zlepšení jsou spíše jen odhadována než přesně kalkulována. Proto ekonomové pracují raději s hrubým domácím produktem než s čistým domácím produktem. I my budeme nadále používat hrubý domácí pro­ dukt (HDP).

Domácí produkt

19.2