Zájmové skupiny a ekonomický růst
Tento jev popsal americký ekonom Olson, který si položil otázku, proč po druhé světové válce poražené země - Japonsko, Německo a Itálie - prožívaly po téměř dvě
Veřejná volba
desetiletí tak rychlý hospodářský růst, zatímco vítězové války - USA, Anglie a Aus-
trálie - naopak rostli pomalu. Pro vysvětlení tohoto pozoruhodného jevu existuje
několik hypotéz, avšak Olsonova hypotéza je zajímavá tím, že staví své vysvětle-
ní na aktivitě zájmových skupin. Země, které prohrály válku, měly sice zdevastova-
né ekonomiky, ale zároveň v nich došlo k rozpadu zájmových skupin (velkých karte-
lů, odborových centrál, zaměstnaneckých svazů atd.). To jim umožnilo nastartovat
rychlý hospodářský růst. USA, Anglie a Austrálie sice vyšly z války s téměř neosla-
benými ekonomikami, ale zároveň také s neoslabenými zájmovými skupinami, které
bez přerušení rutinně pokračovaly ve svých aktivitách.
(M. Olson Jr.: The Rise and Decline of Nations, Economic Growth, Stagflation and Social Rigidities. New Haven, Yale University Press, 1982)
I když ne všechny zájmové skupiny prosazují politiku, která má ekonomicky nežádoucí důsledky, zkušenosti ukazují, že tlaky mocných zájmových skupin jsou pro ekonomiku nepříznivé. Tím spíš, že jim vlády často ustupují. To neznamená, že by měl stát zájmové skupiny potlačovat. Zájmové skupiny jsou legitimní, mají právo na existenci a je přirozené, že prosazují své zájmy. Ale vláda by měla provádět takovou politiku, která místo ustupování úzkým zájmovým skupinám hájí zájmy občanů. Ti jsou totiž tou největší „zájmovou skupinou".
SHRNUTÍ
□ 
Ekonomie neumí odpovědět, jaký je optimální poměr mezi veřejnými a soukromými statky. O „mixu" veřejných a soukromých statků rozhodují lidé jako voliči -je to veřejná volba.
□ Není možné mít více veřejných statků, aniž bychom se vzdali části soukro-
mých statků.
□ Racionální neznalost vzniká, když jsou mezní náklady na získání znalosti
vyšší než mezní výnos z této znalosti.
□ Veřejná volba je poznamenána racionální neznalostí voličů. Díky racionální
neznalosti je kontrola politiků ze strany voličů slabá a politikové mají široký pro-
stor pro uplatňování vlastních preferencí a zájmů.
□ Politické rozhodování je zatíženo tlaky zájmových skupin. Zájmové skupiny
prosazují své dílčí (skupinové) zájmy ovlivňováním státních úředníků a politiků.
□ V boji zájmových skupin obvykle prohrávají ty skupiny, které jsou velmi
početné, a vyhrávají ty skupiny, které jsou málo početné.
□ Vláda by měla sledovat takovou politiku, která místo ustupování úzkým
zájmovým skupinám hájí zájmy občanů - spotřebitelů a daňových poplatníků.
Otázky
KLÍČOVÉ POJMY
Veřejná volba (politické rozhodování) • soukromá volba (tržní rozhodování) • racionální neznalost • hranice produkčních možností • zájmová skupina.
OTÁZKY
Otázka 1.
Když se paní Hromádková rozhoduje mezi jahodami a okurkami, používá při svém rozhodování subjektivní kritérium nebo objektivní kritérium? A jaké kritérium se používá při rozhodování mezi veřejnými a soukromými statky?