Dovozní kvóty na jablka
V roce 1998 vláda vyhověla návrhu ministra zemědělství a zavedla kvóty na dovoz jablek ze zemí Evropské unie. Důvodem byla ochrana našich pěstitelů jablek, kteří se cítili zahraniční konkurencí ohroženi. Na zájem spotřebitelů se nikdo neptal, ačkoli bylo evidentní, že toto opatření povede ke zdražení jablek na našem trhu.
Evropská unie si to však nedala líbit a brzy nato přijala odvetná opatření. Zvýšila pětinásobně cla na dovoz českého masa a ovocných šťáv, čímž se tyto naše výrobky staly na trzích Evropské unie prakticky neprodejnými. Čeští spotřebitelé masa a ovocných šťáv se ale mohli zaradovat, protože omezení jejich vývozu zvýšilo jejich nabídku na domácím trhu a snížilo jejich ceny.
Naše vláda tedy ochránila zájmy pěstitelů jablek (a poškodila spotřebitele jablek) a zároveň poškodila zájmy producentů masa a ovocných šťáv (a zvýhodnila naše spotřebitele masa a ovocných šťáv). Je přitom charakteristické, že ve všech diskusích, které se tehdy na toto téma vedly, se přetřásaly zájmy producentů (jablek, masa, ovocných šťáv), aniž by se kdo zmiňoval o spotřebitelích.
Zákon o odpadech
V únoru 1999 naše Ministerstvo životního prostředí vypsalo veřejnou soutěž na vypracování návrhu zákona o odpadech. Ministr životního prostředí řekl, že ministerstvo nedisponuje dostatkem odborníků, kteří by mohli sami tento zákon vypracovat. Uvítal by proto, kdyby návrh zákona na objednávku ministerstva vypracovala nějaká odborná instituce mimo státní správu.
Tato iniciativa ministerstva je vlastně pozvánkou pro soukromé lobbyistické zájmy, aby se pokusily ovlivnit podobu důležitého zákona. Mnoho soukromých firem produkuje odpady a má zájem na tom, aby bylo znění zákona benevolentní. Ministr se takovým obviněním bránil a říkal, že ministerští úředníci na věc „dohlédnou". Mluvčí vlády tvrdil, že ve světě je takovýto postup normální.
Aktivita zájmových skupin se soustřeďuje na přerozdělování národního produktu, jejím konečným důsledkem však je zpomalení ekonomického růstu. Profesní svazy, odbory, podnikatelská sdružení a další zájmové skupiny se pokoušejí diskriminovat nové konkurenty - omezit jejich vstup do svých profesí a na své trhy. Omezení konkurence však činí trhy strnulejšími a ekonomika ztrácí dynamiku. Zájmové skupiny zapříčiňují „ekonomickou sklerózu".