Racionální neznalost voliče
Volby jsou za dveřmi a pan Růžička porovnává předvolební sliby a volební programy různých politiků a politických stran. Socialistická strana slibuje zvýšení dotací na železniční dopravu a zvýšení státních podpor pro rodiny s dětmi. Konzervativní strana zas slibuje snížení daní a zvýšení počtu policistů.
Obě strany slibují samé dobré věci. Jak se má pan Růžička rozhodnout? Je levná dráha a vysoké přídavky na děti lepší než nízké daně a větší bezpečnost v ulicích? Pak jej napadne - kde socialistická strana vezme na dotace? A kde konzervativní strana vezme peníze na policisty, když chce navíc snížit daně? Z volebních plakátů a stranických informačních bulletinů se to nedozví - jsou příliš obecné a obsahují jen heslovité sliby.
Kdyby chtěl být pan Růžička opravdu racionálním voličem, musel by si zajít na stranické sekretariáty a dát si podrobně vysvětlit, jak chtějí strany splnění svých slibů dosáhnout. Na předvolebních mítincích by musel klást politikům podrobné dotazy a chtít podrobná vysvětlení (pravděpodobně by se jich nedočkal). Musel by nahlédnout do ekonomických učebnic, aby pochopil, zda může zlevnění železnice vyvolat hospodářské oživení, které by zaplatilo vyšší přídavky na děti. Musel by si ověřit, jestli jeho město skutečně trpí nedostatkem policistů nebo ne.
Kolik hodin času by pan Růžička musel strávit tím, než by všechny tyto věci zjistil a pochopil? A proč by to vlastně dělal? Vždyť jeho hlas ve volbách je jen jednou pětimilióntinou - takovým nepatrným zrnkem písku, které sotva může něco ovlivnit.
Veřejná volba
Ani jej nenapadne, aby si ověřoval splnitelnost předvolebních slibů. Dá přednost racionální neznalosti. K volbám pan Růžička půjde, ale bude se řídit intuicí (tenhle politik je formát - tuhle to v televizi svým rivalům pěkně nandal), tradicí (jeho předkové vždycky volili konzervativní stranu) a životní filosofií (trh je lepší než byrokracie).
Je pan Růžička racionální volič? Je. To, že ve volbách volí politiky, aniž by si ově řil splnitelnost jejich předvolebních programů a slibů, je racionální neznalost. Bylo by to pro něho příliš nákladné. A výnos z takové znalosti je velmi malý - hlas jednoho voliče má ve volbách velmi malou váhu, a pan Růžička proto nemůže doufat, že by on sám dokázal výsledek voleb ovlivnit.
Veřejná volba - ono rozhodování o veřejných statcích a vůbec o věcech veřejných - je poznamenána racionální neznalostí voličů. Díky této racionální neznalosti je kontrola politiků ze strany voličů slabá a politikové tak mají široký prostor pro uplatňování vlastních preferencí a vlastních zájmů. Veřejná volba je proto ovlivněna nejen preferencemi a zájmy voličů, ale do velké míry též preferencemi a zájmy samotných politiků.
18.3