Racionální neznalost

Lidé někdy dávají přednost neznalosti před znalostí. Proč? Cožpak není znalost lepší než neznalost? Jak kdy. Neznalost může být racionální. Co je to racionální neznalost? Na první pohled je to zvláštní slovní spojení (pro studenty má možná zvláštní půvab) -co je na neznalosti racionálního? Ale přečtěte si nejprve příklad.

Náklady znalosti

Pan Růžička bydlí v družstevním bytě. Byty nemají měřiče spotřeby tepla na radiátorech. Způsob rozúčtování spotřeby tepla v domě mezi byty se proto řídí poněkud složitějším klíčem, který vedení družstva již dříve vypracovalo.

Pan Růžička právě dostal od družstva vyúčtování nákladů na teplo. Podiví se, že má doplatit 800 Kč. Že by rodina měla vyšší spotřebu teplé vody? Nebo se druž­stvo spletlo a naúčtovalo mu víc, než mělo? Nebo jej chce družstvo dokonce záměrně „vzít na hůl"?

Pan Růžička se nejprve rozhodne, že půjde na družstvo a vše si ověří a prověří. Jenže pak začne uvažovat, co by to pro něho znamenalo. Musí zajít nejprve za předsedou družstva. Ten jej odkáže na člověka, který má v družstvu na starosti vyúčtování nákladů na teplo. Ten mu dá k nahlédnutí klíč, podle kterého družstvo rozúčtovává teplo mezi jednotlivé byty. Pan Růžička si bude muset tento klíč pro­studovat. Až jej pochopí, bude muset podle něho přepočítat, zda družstvo proved­lo vyúčtování správně. To všechno jej bude stát hodiny času - vzácného času, který by pan Růžička mohl raději trávit s rodinou, věnovat se svým zálibám nebo pracovat.

Má vůbec tento čas vynakládat? Možná že družstvo provedlo vyúčtování správ­ně. Možná že se panu Růžičkovi nebude líbit onen klíč, podle kterého družstvo

Racionální neznalost

rozúčtovává náklady mezi nájemníky. Ale co s tím nadělá, když je v družstvu sto padesát družstevníků a hlas pana Růžičky je jen jednou stopadesátinou? Nemá velké šance, že by prosadil změnu klíče.

Pan Růžička odhadne pravděpodobnost, že se mu podaří běháním na družstvo ušetřit oněch 800 Kč, na jednu desetinu. To znamená, že výnos z vynaložených hodin času je (s přihlédnutím k pravděpodobnosti úspěchu) jen 80 Kč. Když to porovná s náklady - několika hodinami ztraceného času - dojde k závěru, že se mu to nevyplatí. Raději dá přednost racionální neznalosti - předpokládá, že mu druž­stvo vyúčtovalo náklady správně a zaplatí osm set korun.

Příklad ukazuje, proč někdy dáváte přednost neznalosti před znalostí. Znalost vyža­duje náklady. Získávání informací a jejich zpracovávání vyžaduje přinejmenším časo­vé náklady a „čas jsou peníze". Máte-li vynaložit náklady, ptáte se -jaké budou výno­sy? Porovnáváte náklady s výnosy a jsou-li náklady vyšší než výnosy, dáte přednost neznalosti. Je to racionální. Racionální neznalost vzniká tehdy, když jsou mezní náklady na získám znalosti vyšší než mezní výnos z této znalosti.

A právě veřejná volba je poznamenána racionální neznalostí. Přečtěte si ještě jeden příklad.