Volba mezi veŘejnými a soukromými statky
18
Veřejná volba
„Hospodařící člověk sleduje osobní, subjektivní spokojenost. Státník chce objektivní ideál člověka a národa - ideál národa a člověka zdravého, mravného a vzdělaného. "
Karel Engliš
„Politikové nejednají jinak než ostatní lidé, které ekonomie studuje. "
James Buchanan
Poskytování soukromých statků je závislé na rozhodování aktérů trhu - spotřebitelů, výrobců, investorů. Poskytování veřejných statků je však závislé na zcela jiném rozhodování - na rozhodování voličů, politiků a státních (či obecních) úředníků. Toto politické rozhodování nazýváme veřejnou volbou.
Teorii veřejné volby, která představuje nový průkopnický příspěvek k vývoji ekonomie, rozvinuli Američané James Buchanan a Gordon Tullock. Zatímco dříve se ekonomové vesměs dívali na politiky tak, jak to vyjádřil Karel Engliš, škola veřejné volby nabídla jiný pohled: politikové primárně sledují své vlastní individuální zájmy. Protože jejich nejsilnějším zájmem je, aby byli zvoleni, chtějí vyhovět přáním svých voličů, získat voliče.
18.1
VOLBA MEZI VEŘEJNÝMI A SOUKROMÝMI STATKY
Stát nám poskytuje veřejné statky - armádu, policii, soudy, silnice, ochranu přírody, služby státních úřadů atd. Ale uvědomujeme si, že všechny tyto veřejné statky jdou na úkor soukromých statků?
Jahody nebo okurky?
Paní Hromádková má malou zahrádku, na které pěstuje okurky a jahody. Veškerou půdu na zahrádce má osázenou okurkami a jahodami. Je na jahody i okurky
Volba mezi veřejnými a soukromými statky
odbornicí a používá nejlepší možné metody jejich pěstování i ochrany před škůdci. Její úroda je tedy omezena jen plochou půdy na její zahrádce.
Jak by mohla paní Hromádková zvětšit úrodu jahod? Jedině na úkor okurek - když zvětší plochu osázenou jahodami a současně zmenší plochu osázenou okurkami. Není schopna vypěstovat více jahod bez zmenšení sklizně okurek. Obdobně může získat více okurek jedině na úkor jahod. (Kdyby chtěla zvětšit sklizeň jak okurek, tak jahod, musela by přikoupit další zahrádku a věnovat zahradničení více práce.)
Jak má paní Hromádková rozdělit produktivní kapacitu své zahrádky a své zahradnické práce mezi okurky a jahody? Má jít k expertovi na výživu a dát si od něj poradit, jestli jsou lepší okurky nebo jahody a jaká je optimální proporce mezi nimi? Ani jí to nenapadne. Řídí se svou vlastní chutí a chutí svého manžela. Oba mají velmi rádi okurky. Když se jim narodí děti, berou ohled na jejich chuť a na zahrádce paní Hromádkové se začnou více pěstovat jahody.
Obrázek 18-1 ukazuje, jak může paní Hromádková volit mezi okurkami a jahodami. Křivka AZ se nazývá hranice produkčních možností a ukazuje všechny kombinace okurek a jahod, které může na své zahrádce sklidit. Hranice je dána velikostí zahrádky a počtem hodin práce, které paní Hromádková chce trávit zahradničením. Vypouklý tvar křivky není náhodný. Když bude chtít paní Hromádková rozšiřovat pěstování jahod na úkor okurek (tj. postupovat z bodu B do C, D atd.), bude muset postupně vysazovat jahody na půdě málo vhodné pro jahody a více vhodné pro okurky (půda ve stínu). To znamená, že každý další kilogram jahod bude „vykoupen" ztrátou většího a většího množství okurek. Jinými slovy, prosazuje se zde zákon klesajících výnosů.
Obr. 18-1 Křivka AZ je hranice produkčních možností, která ukazuje všechny možné kombinace jahod a okurek, které lze vypěstovat na daném pozemku s daným množstvím práce. Vypouklý tvar křivky je dán působením zákona klesajících výnosů.
Veřejná volba
Co má zahrádka paní Hromádkové společného s veřejnými a soukromými statky? Velmi mnoho. Volba obyvatel země mezi veřejnými a soukromými statky je totiž v principu stejná jako volba paní Hromádkové mezi jahodami a okurkami.