Volná jízdní kola

V roce 1998 nakoupila americká univerzita Berry College pro své studenty 20 jízd­ních kol k používání na pozemcích univerzity. Univerzitní budovy a zařízení jsou totiž na rozlehlém prostranství a kola pomohou studentům dostávat se včas na hodiny. Kola byla studentům k dispozici bezplatně a podle pravidla „kdo dřív přijde".

Ale již v dubnu přinesl studentský časopis zprávu o tom, že většina kol je v žalostném stavu: „řetězy jsou rozbité, kola propíchnutá, řidítka ohnutá, sedla prolomená, to vše za pouhých několik týdnů." Autor článku apeloval na studenty, aby s koly zacházeli jako se svým vlastním majetkem. Článek však nevyvolal žád­nou změnu.

Vedení školy dalo proto studentům na vědomí, že „si všimlo, jak špatně studenti zacházejí s kvalitními a drahými univerzitními koly", a varovalo je před „zneuží­váním školního majetku". Bez valného výsledku. Na konci semestru z původních dvaceti byla čtyři kola zničena a jedenáct jich bylo v žalostném stavu. Univerzita se rozhodla nová kola nekoupit a studentům poradila, aby si koupili kola vlastní. Od té doby nebylo na pozemku univerzity zničeno ani jedno kolo.

Proč k tomu došlo? Na pozemek univerzity nechodili cizí lidé, takže krádeže a záměrný vandalismus byly vyloučeny. Zničení kol bylo možno připsat pouze jejich nadměrnému a nešetrnému užívání samotnými studenty. Ale studenti Berry College zajisté nebyli jiní než studenti kterékoli jiné univerzity. V čem byla chyba?

Chyba byla v tom, že studenti kola pouze užívali, ale nehradili náklady na jejich zakoupení a údržbu. Kola byla pro ně volnými statky. Teprve když si studenti kou­pili vlastní kola, došlo k téměř zázračné proměně v jejich zacházení s koly. Pocho­pitelně - kola už nebyla volnými statky.

(D. L. Alban - E. F. Stephenson: The „Berry Bikes" -A Lesson in Private Property. Freeman, October 1999)

Jinými volnými statky jsou ty, jejichž náklady jsou hrazeny z pojištění. Lidé platí pojistné a pak mají nárok na tyto statky „zdarma". Příkladem takovéhoto volného statku je zdravotní péče hrazená zdravotním pojištěním. Platíte si zdravotní pojiš­tění a máte lékařské služby „zdarma". V jakém smyslu „zdarma"? Pojistné, které platí­te, je pro vás v okamžiku, kdy jdete k lékaři, utopeným nákladem. Nemá žádný vliv na vaše rozhodnutí, zda jít či nejít k lékaři, protože jej už nemůžete ušetřit.

Volné zdroje, volné statky a veřejné statky

„Nevychovaní pacienti"

V květnu roku 2000 přinesla TV Nova zprávu, že se u nás ročně vyhodí nevy­užívané léky v hodnotě až 3 miliard korun. Lidé s léky plýtvají, protože je větši­nou dostávají zadarmo na lékařský předpis. Na dotaz televize, co s tím ministr zdravotnictví hodlá udělat, ministr odpověděl: „Je to špatné. Musíme pacienty tro­chu více vychovávat."

Myslíte, že problém je opravdu v nedostatečné výchově pacientů? Nebo je v něčem jiném? Nebo myslíte, že se vás to netýká? Ale týká. Ty tři miliardy totiž zaplatíme každý rok jako daňoví poplatníci.