Příklad 1.
Vraťme se k příkladu zemědělce, jehož hnojiva znečišťují řeku. Předpokládejme, že stát dokáže odhadnout mezní škody ze znečištění řeky a že rovněž zná mezní náklady zemědělce na snižování znečištění. Jakou daň by měl stát uvalit na tohoto zemědělce, aby bylo dosaženo optimálního znečištění řeky (z hlediska společenských nákladů)? Použijte grafický model.
Externality
Příklad 2.
Firma vyrábějící chemikálie znečišťuje odpadem jednak své vlastní pozemky a jednak řeku, do které vypouští část odpadů. Znečištěním vlastních pozemků vzniká firmě soukromá škoda. Společenská škoda však zahrnuje také znečištění řeky. Společenská škoda je tedy součtem soukromé škody firmy a škody ze znečištění řeky.
Firma by mohla množství odpadů snížit použitím ekologicky šetrnějších, avšak dražších surovin. Tabulka udává škody z odpadů a náklady na jejich snižování.
a) Nalezněte soukromě optimální množství odpadů.
b) Nalezněte společensky optimální množství odpadů.
Příklad 3.
Někdy se setkáte s názory, že pozitivní externality jsou vytvářeny celou řadou produktů. Například mléko je nepostradatelné pro zdravý vývoj dětí. Cožpak se pozitivní efekty mléka „nerozlévají" po celé společnosti a nepřinášejí nevyčíslitelné hodnoty? Skutečně - užitek, který lidé z mléka mají, daleko převyšuje to, co producentům mléka zaplatí, když jej kupují.
a) Znamená to, že výroba mléka je spojena s pozitivní externalitou?
b) Přináší mléko obdobnou pozitivní externalitu jako les? Nebo je v tomto případě mezi mlékem
a lesem rozdíl? Pokud ano, jaký?