Externalita - poruŠení práva
Položme si nyní otázku, co je podstatou externalit a proč vůbec vznikají? Pohled na uvedené příklady by nás mohl přivést na falešnou stopu - totiž na myšlenku, že externality jsou problémem fyzikálním, chemickým nebo biologickým. Zvláště v případě negativních externalit nás ekologové často matou, protože ztotožňují negativní externality se „znečišťováním životního prostředí". Tak to ale není, což si můžeme ukázat na následujících příkladech.
Odpad na zahradě
Restaurace pana Nováka produkuje různé odpady. Pan Novák tyto odpady zčásti skladuje na své zahradě. Jedná se o „znečištění životního prostředí"? Ano. Životní prostředí pana Nováka a jeho rodiny by jistě bylo lepší, kdyby na jejich zahradě nebyl žádný odpad.
Ale jedná se o negativní externalitu? Ne. Pan Novák nepřenáší na nikoho jiného náklady své restaurace, sám a dobrovolně nese tíhu toho, že restaurace produkuje odpady. Jeho restaurace by mohla produkovat méně odpadů, kdyby pan Novák omezil její provoz nebo kdyby nakoupil lepší a dražší technologie na zpracování potravin a jejich zbytků. Ale to by jej stálo více peněz na obětovaných tržbách nebo na ceně dražších technologií. Pan Novák se sám a dobrovolně rozhodl, že skladováním odpadu na své zahradě částečně zhorší své vlastní životní prostředí.
Teď si ale představme, že pan Novák bude část odpadu házet na zahradu svého souseda pana Svobody. Vznikne negativní externalita? Jestli se vám chce odpovědět „ano", počkejte ještě chvilku. Představme si, že pan Novák získá k tomu sou-
Externality a morálka
hlas pana Svobody (protože mu za to zaplatí nebo se mu bude jinak revanšovat). Pak žádná externalita nevznikne. Pan Novák, ačkoli zhoršuje životní prostředí pana Svobody, nepřenáší na něho své náklady, protože jej odškodnil. Nese tedy nadále plně náklady své restaurace včetně produkování odpadů.
Kdyby však pan Novák házel odpad na zahradu pana Svobody bez jeho souhlasu (to jest zřejmě bez jakéhokoli odškodnění), teprve pak by vznikala negativní externalita. Teprve v tom případě by totiž pan Novák přenášel část nákladů své restaurace na jiného.
Hluk na letišti
Jako příklad negativní externality jsme si uvedli obtěžování obyvatel města hlukem letadel. Ale hluku letadel jsou přece vystaveni i zaměstnanci letiště. Proč neprotestují tak jako obyvatelé blízkého městečka? Proč neorganizují protestní akce, nepíší petice za zrušení letiště, nehrozí soudním procesem? Vždyť z hlediska fyzikálního na zaměstnance letiště působí hluk stejně a z hlediska zdravotního jim může způsobit stejné problémy.
Odpověď je nasnadě - protože se tito lidé stali zaměstnanci letiště dobrovolně a hluku letadel se vystavují dobrovolně. Letiště je také za tento hluk kompenzuje -jejich mzdy jsou jistě vyšší, než kdyby hluku nebylo.
Jak vidíme, příčinou externalit nejsou fyzikální, chemické nebo biologické procesy. Externality jsou porušením něčího práva. Vznikají jen tehdy, když na něko ho přenesete nějaký náklad a on s tím nesouhlasí (negativní externalita) nebo když vám někdo brání v dosažení úplného výnosu vaší činnosti a vy s tím nesouhlasíte (pozitivní externalita).
Fyzikální či chemický proces vznikání odpadů je stejný bez ohledu na to, na čí zahradě je odpad skladován a zda s tím majitel zahrady souhlasí nebo nesouhlasí. Ale externalita vzniká jen tehdy, když se odpad skladuje na zahradě někoho, kdo s tím nesouhlasí. Fyzikální proces vzniku hluku je stejný bez ohledu na to, zda hlukem trpí zaměstnanci letiště nebo obyvatelé blízkého města. Ale externalita vzniká jen tehdy, když hlukem trpí někdo nedobrovolně.
16.4
EXTERNALITY A MORÁLKA
Poznatek, že externalita je porušením práva, by v nás mohl vyvolat morální rozhořčení: „Jak může stát připustit, aby někdo jiného poškozoval? Jak může společnost dovolit, aby někdo z jiného těžil?" Jenže není vždy úplně jasné, kdo je vlastně v právu.
Externality
Vezměme případ elektrárny, jejíž emise ničí blízké lesy. Je elektřina „důležitější" než lesy nebo naopak? Když bude zákon na straně elektráren a dovolí jim znečišťovat ovzduší, bude méně lesů. Když bude na straně majitelů lesů a přinutí elektrárny instalovat odsiřovací zařízení, zvýší se cena elektřiny. Jsou lesy důležitější než levná elektřina? Ekologové nás přesvědčují, že ano. Ovšem ekologicky orientovaní lidé jsou prostě lidé určitých spotřebitelských preferencí - dávají přednost krásnému lesu před levnou elektřinou. Jenže mnoho lidí dá naopak přednost levnější elektřině před procházkami v krásném lese plném hub a borůvek. Proč by to, co je „správné", měli eko logové rozhodovat za nás?
V některých případech je snadné nalézt vhodné řešení. Je například možné, aby firma vyhradila kuřákům místo na kouření a povolila jim kuřácké přestávky, a Věra i Dáša budou spokojeny. Ale je mnoho případů externalit, kde nelze nalézt řešení, která by nikoho nepoškodila. A je také mnoho případů externalit, kde jsme s morálními kritérii v koncích. Následující příklad nám to ilustruje.