Lidský kapitál
Všichni víme, že profese, které vyžadují vysokoškolské vzdělání, jsou více placené než profese méně kvalifikované. Všichni také intuitivně cítíme, že to tak má být. Ale jak trh dokáže tyto rozdíly v kvalifikaci postihnout a odměnit? Ukažme si to nejprve na příkladu.
Stavební dělníci a stavební inženýři
Stavební inženýr mívá až dvojnásobně vyšší mzdu než průměrný stavební dělník.-Jeho' práce přitom není namáhavější ani rizikovější než práce stavebního dělníka. Jak je možné, že se mezi oběma profesemi trvale udržuje tak značná mzdová diference?
Martin je stavební dělník a jeho měsíční mzda je 12 000 Kč. Stavební inženýr, pracující u stejné firmy, dostává mzdu 24 000 Kč. Martin by chtěl mít také tak vysokou mzdu a uvažuje, co by musel podstoupit, aby získal kvalifikaci stavebního inženýra. Nejprve by musel vystudovat tříletou stavební průmyslovku a poté pětiletou stavební fakultu. Studium je sice bezplatné, ale Martin by nemohl osm let vydělávat. Je-li jeho mzda stavebního dělníka 12 000 Kč měsíčně, přišel by za těchto osm let až o 1 152 000 Kč na ušlém výdělku. Martin však zamýšlel během příštích osmi let investovat zhruba stejnou částku do stavby bytu. Jeho rodiče mu nabízejí finanční podporu, ale ta stačí jen na jednu z obou alternativ. Martin se tedy rozhoduje, zda investovat do vzdělání, které mu po osmi letech zajistí zdvojnásobení platu, nebo zda investovat do stavby bytu.
Rozhodne-li se pro investici do bytu, bude se muset spokojit s platem stavebního dělníka - polovičním v porovnání se stavebním inženýrem. Rozhodne-li se pro studium, bude se muset na dlouhou dobu vzdát vyhlídky na vlastní byt.
Lidský kapitál
Martin si bude muset dobře spočítat, která z těchto alternativ je pro něho výhodnější. Je možné, že jeho rozhodování nebude ovlivněno pouze peněžními výnosy, ale také nepeněžními výhodami - vzdělání a pracovní postavení nepřináší člověku jen peníze, ale i společenskou prestiž, zajímavou práci a zvýšení vlastní sebeúcty. Ať už se rozhodne jakkoli - příklad ukazuje, že kvalifikovaná práce je sice dobře zaplacená, ale kvalifikace zároveň vyžaduje investici.
Příklad nám objasňuje ekonomickou podstatu vzdělání. Vzdělání je investice, která slibuje výnos v podobě budoucího vyššího platu. Jakmile nahlížíme na studium jako na investici, je nám jasné, že člověk, který se o této investici rozhoduje, ji porovnává s jinými investičními příležitostmi, které má. Pak porovnává náklady a výnosy z těchto investičních příležitostí. Nákladem investice do vzdělání je (mimo jiné) hlavně ušlý výdělek během studií. Výnosem investice do vzdělání je zvýšení mzdy. Proto také považujeme vzdělání za určitý druh kapitálu - nazýváme jej lid ským kapitálem.
Důležitým poznatkem je, že člověk, vykonávající práci vysoké kvalifikace, nena bízí pouze jeden, nýbrž dva výrobní faktory: práci a lidský kapitál. Jeho mzda obsahuje proto dva elementy, a to odměnu za práci samotnou (za fyzickou a duševní námahu) a navíc výnos z lidského kapitálu. Mzdové rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi jsou tedy vlastně výnosy z lidského kapitálu - kapitálu, který má podobu (studiem nebo vyučením nahromaděných) znalostí a dovedností.
Ale jak může trh rozpoznat a ocenit lidský kapitál a odměnit jeho majitele vyšší mzdou? I to nám vysvětluje výše uvedený příklad. Kdyby stavební inženýři nedostávali vyšší mzdy než stavební dělníci, Martin by nebyl ochoten tolik let studovat. Raději by vydělával a investoval do něčeho jiného - například do stavby bytu. Většina lidí by se rozhodovala tak jako on. Důsledkem by byl nedostatek stavebních inženýrů, a firmy by jim proto začaly nabízet vyšší mzdy. Mzdy stavebních inženýrů by rostly, dokud by nevzrostl zájem lidí investovat do tohoto typu vzdělání. Nakonec by příliv nových absolventů stavebních fakult zastavil růst mezd stavebních inženýrů. Ale vyšší úroveň jejich mezd oproti méně kvalifikovaným profesím by se udržela -jinak by se nedostatek stavebních inženýrů na trhu objevil znovu.