Zákonná minimální mzda
Textilní firmy zaměstnávají ve svých továrnách v nekvalifikovaných profesích převážně ženy a platí jim velmi nízké mzdy. Příčinou je nízká kvalifikace těchto dělnic, velká nabídka jejich práce a také špatná ekonomická situace textilních firem.
Představme si, že je uzákoněna minimální mzda, která je vyšší než dosavadní mzda dělnic v textilních továrnách. Zaměstnavatelé jsou nuceni jim mzdy zvýšit na úroveň zákonem stanovené minimální mzdy. To však má za následek, že firmy propustí některé dělnice z práce, protože se jim přestane vyplácet je zaměstnávat.
Nezaměstnanost, kterou uzákonění minimální mzdy vyvolává, je rovněž nedobrovolná, protože propuštěné dělnice by byly ochotny pracovat i za nižší mzdy, ale firmy je nesmějí za nižší mzdy zaměstnat.
Zákonná minimální mzda nevyvolává nezaměstnanost u všech profesí, ale jen u těch, kde je rovnovážná mzda nižší než zákonná minimální mzda. To nám ukazuje obrázek 12 - 4. Levý graf ukazuje trh práce dělnic v textilkách, kde zákonná minimální mzda vyvolala nedobrovolnou nezaměstnanost v rozsahu LALB. V pravé části je trh kadeřnic, kde uzákonění minimální mzdy nevyvolalo žádnou nezaměstnanost. Pochopitelně, protože na trhu kadeřnic je rovnovážná mzda nad zákonnou minimální mzdou. Firmy platí kadeřnicím mzdu WE, čímž požadavky zákona splňují.
Obr. 12-4 Zákonná minimální mzda - Levý graf ukazuje trh práce dělnic v textilkách, kde zákonná minimální mzda vyvolá nedobrovolnou nezaměstnanost, protože je nad úrovní rovnovážné mzdy. Pravý graf ukazuje trh kadeřnic, na kterém zákonná minimální mzda nevyvolá nezaměstnanost, protože je nižší než rovnovážná mzda.
Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
Nejhůře může zákonná minimální mzda postihnout mladé lidi bez praxe. Zaměstnavatelé je obvykle zaměstnávají za velmi nízkou nástupní mzdu, kterou jim však, po zapracování a získání minimálně nutné praxe, brzy zvyšují. Uzákonění minimální mzdy vede k tomu, že tito lidé nacházejí práci velmi těžko.