Nedobrovolně nezaměstnaní horníci
Zůstaňme u našeho příkladu, kde pokles poptávky po uhlí vyvolal snížení poptávky po hornících. Nyní však nezaměstnanost mezi horníky nepovede k poklesu mezd, protože do věci se vloží odbory, které (pod hrozbou stávky) zabrání snižování mezd. Mzdy horníků tedy zůstanou na stejné úrovni jako před poklesem poptávky. Ale také nezaměstnanost zůstane na vysoké úrovni a nebude klesat.
Propuštěný Václav teď zůstane nezaměstnaný. Rád by přijal místo i za nižší mzdu. Ztráta zaměstnání je pro něj větším problémem než pro Aleše. Je pro něho, vzhledem k jeho věku, mnohem obtížnější podstoupit rekvalifikaci a změnit profesi. Protože navíc podporuje na studiích dvě děti a splácí hypotéku, byl by ochoten přijmout práci horníka i za nižší mzdu, ale nepodaří se mu to. Při nižší ceně uhlí doly nemohou přijmout více horníků při stejných mzdách jako dříve. A protože se bojí stávek, zdráhají se přijímat horníky za nižší mzdy.
Tento příklad ukazuje vznik nedobrovolné nezaměstnanosti. Nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali dokonce mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.
Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti nám ukazuje obrázek 12 - 3. Od obrázku 12 - 2 se liší tím, že po poklesu poptávky mzda neklesá - setrvává na své původní úrovni WE. Doly však při této mzdě zaměstnají pouze LG horníků, zatímco nabídka horníků při této mzdě je LE. Vznikne nezaměstnanost v rozsahu LELG. Jak vidíme, tato nezaměstnanost je vyšší, než jaká by byla, kdyby mzda poklesla. Navíc jde
Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná
o nezaměstnanost nedobrovolnou. Kdyby mzda poklesla na úroveň WF, nedobrovolná nezaměstnanost by zmizela - její část LFLG by se změnila v zaměstnanost a její druhá část LELF by se změnila v dobrovolnou nezaměstnanost.
Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních cílů vytknou prosazování vysokých mezd. Odbory se brání poklesu mezd často i tehdy, kdy se na trhu práce objevuje nezaměstnanost. Mnohdy si ani neuvědomují, že svými mzdovými požadavky vyvolávají nedobrovolnou nezaměstnanost a že tím poškozují zaměstnance více, než kdyby mzdy mohly poklesnout na úroveň tržní rovnováhy.
Obr. 12-3 Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti - Pokles poptávky vyvolává pokles zaměstnanosti z LE na LG. Pokud mzda neklesne, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost v rozsahu LG LE, protože firmy zaměstnají jen LG lidí, zatímco práci hledá LE lidí.
Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající (často i za nižší) mzdu, a přesto ji nenachází. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje.
Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, že může postiho vat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.
Nezaměstnanost
Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda. Stát stanoví určitou minimální mzdu a zaměstnavatelé pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. To může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u některých málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké.