Udržování těžby uranu
Na podzim roku 2000 prosadil ve vládě ministr průmyslu a obchodu prodloužení těžby ve ztrátovém uranovém dole v Dolní Rožínce až do konce roku 2003. Kdyby byl totiž důl uzavřen, přišlo by o práci přes tisíc lidí. Ministr tvrdil, že těžba není ztrátová, protože uran se na domácím trhu prodává za ceny, které pokryjí náklady těžby. Zapomněl však říci, že je dovoz zahraničního uranu zakázán vládní vyhláškou. Přitom cena zahraničního uranu je podstatně nižší. Domácí těžbu uranu tak zaplatí spotřebitelé ve vysokých cenách elektřiny. Je to vysoká cena za udržování pracovních míst ve ztrátovém uranovém dole.
Ztrátové uhelné doly
Těžba uhlí u nás prožívá dlouhodobý pokles poptávky. Uzavírání ztrátových dolů je ekonomicky nevyhnutelné, zároveň však politicky problematické. Horníci se uzavírání dolů brání, nechtějí přijít o svá místa. Hornické odbory jsou silnou a dobře organizovanou zájmovou skupinou, se kterou se politikové nechtějí pouštět do boje. Stávky horníků mohou totiž ochromit celé národní hospodářství.
Když ve Velké Británii docházelo v 80. letech k uzavírání ztrátových dolů, rozhořel se nelítostný boj mezi hornickými odbory a vládou Margaret Thatcherové. Stávky horníků připravily tehdy britskému hospodářství horké chvíle. Vláda tento boj nakonec vyhrála jen díky pověstné neústupnosti své premiérky, kterou národ nazval „železnou lady".
Belgická vláda stála před podobným problémem. Když zprivatizovala doly, začali noví majitelé omezovat ztrátovou těžbu a 20 tisíc horníků bylo propuštěno. Když ale propukly stávky a demonstrace proti propouštění, belgická vláda nepostupovala tak tvrdě jako britská vláda a raději obětovala ohromné částky ze státního rozpočtu na pomoc propuštěným horníkům a na přeškolovací kurzy. Do rekvalifikačních kurzů nastoupily asi dvě třetiny propuštěných horníků a většina z nich si nakonec našla práci v jiných profesích.
I u nás dochází k uzavírání ztrátových dolů. V dubnu roku 2000 sledovala naše veřejnost okupační stávku havířů z dolu Koh-i-noor, kteří odmítali z dolu vyfárat, dokud jim vláda nezaručí pokračování těžby. Sdělovací prostředky a veřejnost se
Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická
neskrývali svými sympatiemi ke stávkujícím horníkům a vláda se dostávala pod silný tlak. Udržování ztrátového dolu je však natolik finančně náročné, že vláda nakonec požadavky horníků nesplnila a uzavření dolu nezabránila. Polovina horníků z tohoto dolu přišla o práci.
Proč je uzavírání dolů takový problém? Vždyť propuštění horníci mohou projít rekvalifikací a hledat si jinou práci. Horníkům se ale nechce opustit dobře placená místa a mnozí z nich raději říkají, že nic jiného dělat neumějí.
Nezaměstnanost a vzdělání
Během posledního století se prosazuje dlouhodobá tendence růstu poptávky po pracovních profesích s vyšším vzděláním. Poptávka po těchto profesích roste dlouhodobě rychleji než poptávka po profesích málo kvalifikovaných. Proto pozorujeme vyšší nezaměstnanost u méně kvalifikovaných lidí a naopak značně nižší nezaměstnanost u lidí s vysokoškolským vzděláním. Jde svým způsobem také o strukturální nezaměstnanost vyvolávanou tím, že se rychleji rozvíjejí ta odvětví, která vyžadují práci s vyšším vzděláním, zatímco odvětví využívající málo kvalifikovanou práci rostou pomaleji.
| Míra nezaměstnanosti v ČR podle dosaženého vzdělání, r. 1998 | |
| Základní | 20,6 % |
| Vyučení | 7,7% |
| Střední všeobecné | 7,6% |
| Střední odborné | 4,3 % |
| Vysokoškolské | 1,9% |
Tabulka 12 - 1
Pramen: ČSÚ, MPSV ČR
Nyní se podívejme na cyklickou nezaměstnanost. Co může být její příčinou?