DODATEK 2: MEZINÁRODNÍ MIGRACE PRÁCE
Protože jsou v různých zemích různě vysoké reálné mzdy, dochází k mezinárodní migraci práce. Lidé ze zemí s nízkými mzdami odcházejí pracovat do zemí s vyššími mzdami. Někteří Turci odcházejí pracovat do Německa, Mexičané nebo Číňané se stěhují za prací do USA, někteří Češi odcházejí za prací do Německa a určitá část ukrajinských dělníků jde zase za prací do České republiky.
Ukážeme si nejprve, jaký účinek má migrace práce na mzdy.
Migrace ukrajinských dělníků do České republiky
Vyšší reálné mzdy v České republice lákají ukrajinské dělníky ke stěhování do České republiky, kde nacházejí práci hlavně ve stavebnictví. Jelikož byly české zákony k migraci zahraničních dělníků poměrně benevolentní, dosáhl u nás počet ukrajinských dělníků v roce 1996 přibližně čtyřiceti až padesáti tisíc (odhady zahrnující nelegální pobyty Ukrajinců jsou ještě mnohem vyšší).
Jaký účinek má tato migrace na pracovní trh v České republice a na Ukrajině? Na ukrajinském trhu práce se emigrace Ukrajinců projevuje růstem reálné mzdy, protože je méně zaměstnaných.
Dodatek 2: Mezinárodní migrace práce
Na českém pracovním trhu se imigrace ukrajinských dělníků naopak projeví poklesem reálné mzdy.
Ukazuje nám to obrázek 11-10. Podívejme se nejprve na pravý graf - ukrajinský trh práce. Emigrace některých Ukrajinců začne tlačit na růst mezd, což povede k poklesu poptávaného množství práce (ze strany firem) a zároveň k růstu nabízeného množství práce (ze strany lidí). Pokud z Ukrajiny emigruje A pracovníků, mzda na ukrajinském trhu práce vzroste z původní WU na W´U. Při této mzdě zaměstnají ukrajinské firmy L´U lidí, neboli zaměstnanost na Ukrajině poklesne z původní LU na L´U. Zároveň vyšší mzda W´U přilákala na pracovní trh LA lidí. Ovšem rozdíl mezi poptávaným a nabízeným množstvím práce (LA - L´U = A) právě emigruje za prací do ČR.
Podívejme se na český trh práce na levém grafu. Příchod ukrajinských dělníků začne tlačit mzdy dolů, což povede k růstu poptávaného množství práce a zároveň k poklesu nabízeného množství práce. Pokud do ČR imigruje A Ukrajinců, klesne mzda na českém pracovním trhu z původní Wc na W'c. Při této mzdě zaměstnají české firmy L'c lidí, neboli zaměstnanost v ČR vzroste z původní Lc na L´C. Zároveň však nižší mzda sníží nabízené množství práce na LB. Rozdíl mezi celkovou zaměstnaností L´C a zaměstnaností českých dělníků LB vyplňují právě ukrajinští dělníci v počtu L´c - LB = A.
Obr. 11 - 10 Migrace ukrajinských dělníků z Ukrajiny do ČR v počtu A zvýší mzdy na Ukrajině a naopak sníží mzdy v ČR.
Jak vidíte, migrace snížila rozdíl mezi mzdou na českém a ukrajinském pracov ním trhu. Ale proč nepokračuje migrace až do takového rozsahu, aby úplně zmizel rozdíl mezi mzdami v obou zemích? Protože emigrace je pro mnoho Ukrajinců z různých
Nabídka práce a trh práce
důvodů obtížná. I kdyby byly české úřady zcela liberální a nebránily nikterak ukrajinské imigraci, přesto bude mnoho Ukrajinců raději pracovat doma za nižší mzdu, než aby odcházeli od rodin, žili v neznámém (a mnohdy nepřátelském) prostředí a podstupovali nepříjemnosti spojené s neznalostí jazyka a poměrů v cizí zemi.
Někdy se setkáte s názorem, že zahraniční dělníci, kteří k nám přišli z hospodářsky zaostalejších zemí, by neměli dostávat tak vysokou mzdu jako naši lidé, protože jejich produktivita práce je nižší. Můžete například slyšet: „Cožpak může mít ukrajinský dělník tak vysokou produktivitu práce jako český dělník? Vždyť Ukrajina se vyznačuje nízkou produktivitou práce". Ale tak to není. Na Ukrajině je nízká produktivita práce proto, že je tam málo kapitálu. V České republice je kapitálu (v přepočtu na jednoho dělníka) více, a to právě zvyšuje produktivitu práce. Tentýž ukrajinský dělník má u nás vyšší produktivitu práce než na Ukrajině. Proč? Protože u nás je jeho práce spojena s větším množstvím kapitálu: pracuje v lépe vybavených továrnách s lepšími stroji nebo na stavbách, kde se používá více a lepší mechanizace. Pracuje pod vedením kvalifikovanějších stavbyvedoucích než na Ukrajině, využívá lepších silnic a telekomunikačních spojů, atd. To dává práci ukrajinského dělníka v ČR vyšší produktivitu, než jakou by měla na Ukrajině. Proto také dostává v ČR vyšší mzdu, než jakou by dostával na Ukrajině. Ze stejných důvodů má český dělník, který pracuje v Německu, vyšší produktivitu práce, než jakou by měl doma. A proto také může dostávat v Německu vyšší mzdu, než jakou by mohl dostávat doma.
Nyní si položme otázku. Jaký účinek má migrace na efektivnost světového hospodářství? Jinými slovy: přispívá k efektivnější alokaci práce v mezinárodním měřítku? Na Ukrajině má ukrajinský dělník nižší produktivitu práce než v ČR. Jeho migra ce z ukrajinského na český trh proto znamená ztrátu nižšího produktu (na Ukrajině) a přírůstek vyššího produktu (v ČR). To znamená, že migrace přispívá k efektivnější alokaci práce v mezinárodním měřítku.
Vlády mnoha zemí se však příchodu levné pracovní síly ze zahraničí často brání, protože se obávají, že způsobí v zemi růst nezaměstnanosti. Také odbory vyvolávají tlak na vládu, aby příchodu zahraničních dělníků pokud možno bránila, protože se obávají snížení mezd.