Prodloužení podpor v nezaměstnanosti

Představme si, že by se vláda rozhodla prodloužit dobu, po kterou jsou neza­městnaným vypláceny podpory v nezaměstnanosti, z šesti měsíců na jeden rok. Jak by to ovlivnilo trh práce? Někteří nezaměstnaní si prodlouží dobu, během které hledají nové zaměstnání, protože nebudou pociťovat tak velký tlak nedostatku peněz, jaký pociťovali dříve, když měli nárok na podporu jen půl roku. V důsled­ku toho se poněkud sníží nabídka práce. Křivka nabídky práce se posune doleva a rovnováha trhu práce se změní tak, jak to ukazuje obrázek 11-8.

Obr. 11 — 8 Prodloužení doby, po kterou mají nezaměstnaní nárok na podpory, sníží nabídku práce - křivka nabídky práce se posune doleva. Zaměstnanost klesne a reálná mzda se zvýší.

Tento příklad nám ukazuje změnu rovnováhy trhu práce ze strany nabídky. Povšimněme si, že se v tomto případě mění zaměstnanost a reálná mzda protichůdným směrem: pokles nabídky práce snižuje zaměstnanost a zvyšuje reálnou mzdu. Růst nabídky práce by naopak zvýšil zaměstnanost a snížil reálnou mzdu.

Nabídka práce a trh práce

SHRNUTÍ

Nabídka práce obecně se vytváří z rozhodování člověka, zda pracovat, nebo
nepracovat. Člověk se rozhoduje mezi prací a volným časem.

□ Volný čas je statek, protože přináší člověku uspokojení a je vzácný. Rozho-­
dování člověka mezi prací a volným časem je obdobou spotřebitelského rozhodo­
vání. Člověk se rozhoduje mezi volným časem a ostatními statky, které by si mohl
koupit za mzdu.

□ Průběh nabídky práce vysvětlujeme působením dvou efektů: substitučního
a důchodového. Substituční efekt znamená, že při růstu mzdy člověk nabízí více
práce. Důchodový efekt znamená, že při růstu mzdy nabízí člověk méně práce.

□ Nabídka práce vyjadřuje závislost nabízené práce na reálné mzdě.

□ Příliv zahraničního kapitálu zvyšuje celkové množství kapitálu v ekonomice, což zvyšuje produktivitu práce. Vyšší produktivita práce znamená zvýšení
poptávky po práci, což zvyšuje zaměstnanost i mzdy.