NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ ZVÝŠENÍ MZDY
V předchozím příkladu jsme viděli, že se Pavlovo rozhodování řídí výší mzdy. Znamená to snad, že každé zvýšení jeho peněžní mzdy jej vede ke změně nabízeného množství práce? Uvidíme, že nikoli.
Nabídka práce a trh práce
Zvýšení nominální mzdy
Pavlova původní hodinová mzda byla 50 Kč a on se rozhodl pracovat 9 hodin denně. O rok později mu jeho zaměstnavatel zvýšil mzdu na 55 Kč/hod., tj. o 10 %. Bude nabízet více práce? Pavel není hloupý - nejdřív si povšimne, zda mu nová, vyšší mzda umožní nákup většího množství statků. Zjišťuje však, že ceny statků, které si za mzdu kupuje, se rovněž zvýšily v průměru o 10 %. Za svou novou mzdu si nyní koupí stejný mzdový koš jako před rokem. Proto se rozhodne pracovat stejných 9 hodin denně jako dříve.
Zvýšení Pavlovy mzdy nebylo reálným zvýšením. Bylo pouhým nominálním zvýšením mzdy. Pokud mzdy rostou stejným tempem jako ceny spotřebních statků, lidé si nemohou za své mzdy koupit více statků než dříve. Na takový růst mezd lidé nereagují změnou nabízeného množství práce - nabízejí stejné množství práce jako dříve. Pouze tehdy, když se mzdy změní reálně (tj. změní-li se velikost spotřebního koše, který si za mzdu mohou koupit), lidé mění nabízené množství práce. Z toho vidíme, že funk ce nabídky práce vyjadřuje závislost nabízeného množství na reálné mzdě.
| Obr. 11-4 Vývoj nominálních a reálných mezd v České republice (meziročně v %). Pramen: Patria Finance |
Poptávka po práci rovněž závisí na reálné mzdě. Kdyby se všechny ceny a všechny mzdy zvýšily o 10 %, firmy by chtěly zaměstnávat stejné množství práce jako dříve. Nic by se pro ně nezměnilo, protože ceny jejich produktů by vzrostly stejně jako jejich mzdové náklady. Jedině kdyby se ceny zvýšily více než mzdy, tj. kdyby reálné mzdy klesly, byly by firmy ochotny zaměstnávat více práce.
Trh práce
Reálné zvýšení mezd zjistíme, když index nominálních mezd dělíme indexem cen spotřebních statků. Předpokládejme, že nominální mzdy vzrostly o 30 % (index 1,30) a spotřebitelské ceny o 25 % (index 1,25). Pak je index růstu reálných mezd 1,30 : 1,25 = 1,04, což znamená, že mzdy vzrostly reálně zhruba o 4 %.
11.3
TRH PRÁCE
Když jsme v předchozích kapitolách mluvili o poptávce, resp. nabídce práce, měli jsme fakticky na mysli určitou pracovní profesi (například profesi pekařských dělníků nebo profesi učitelů angličtiny). Tato kapitola však pojednává o práci obecně. Existuje vůbec trh práce obecně? Existuje.
Pavel je vyučeným pekařským dělníkem a hledá práci nejprve na trhu „své" profese. Pokud ji nenajde, hledá jinou práci. Bude ochoten podstoupit i nějaké zaškolení či rekvalifikaci na jinou pracovní profesi, po které je poptávka. Jde na úřad práce, kde mu řeknou, že je poptávka po řidičích nákladních automobilů, a nabídnou mu volná místa v této profesi. Pavel si udělá požadovaný řidičský průkaz a přijme práci řidiče u stavební firmy. Je možné, že po čase jeho firma nebude potřebovat tolik řidičů a nabídne Pavlovi zaškolení na práci jeřábníka. Dokud bude chtít Pavel pracovat - ať už jako pekařský dělník, řidič nebo jeřábník -je jeho práce součástí trhu práce obecně.
I poptávku firem po práci si můžeme představit jako poptávku po práci obecně. Firma například poptává práci jeřábníků, ale když nenachází dost vyučených jeřábníků, je ochotna přijmout lidi s odlišnou kvalifikací a na práci jeřábníka je zaškolit.
Uvažujeme-li delší období, můžeme vidět, jak se různé pracovní profese „přelévají" jedna v druhou podle situace na trzích jednotlivých profesí. Je-li například mzda jeřábníků vyšší než mzda řidičů (protože je vysoká poptávka po jeřábnících a nízká poptávka po řidičích), budou se řidiči přeškolovat na jeřábníky. Jsou-li platy právníků vyšší než platy lékařů, klesne počet studentů medicíny a zvýší se počet studentů práv, takže po čase vzroste počet právníků a klesne počet lékařů. Proto můžeme v dlouhém období abstrahovat od odlišností jednotlivých profesí a představit si práci obecně.
Trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. To znamená, že práci poptává mnoho firem a nabízí ji mnoho lidí. Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v dané ekonomice. Je součtem individuálních nabídek práce, a proto vyplývá z rozhodování lidí vyrovnávajících mezní užitek reálné mzdy s mezním užitkem volného času. Tržní poptávka po práci je poptávka všech firem v dané ekonomice po práci. Je součtem individuálních poptávek po práci, a proto vyplývá z rozhodování firem vyrovnávajících mzdu s mezním produktem práce.
Obr. 11-5 Trh práce je v rovnováze při reálné mzdě WE. Při nižší mzdě by byl nedostatek práce a při vyšší mzdě by byl přebytek práce, čili nezaměstnanost.
Obrázek 11-5 nám ukazuje trh práce. Na vodorovné ose vynášíme množství práce v hodinách. Na svislé ose vynášíme reálnou hodinovou mzdu. Máme při tom na mysli průměrnou reálnou mzdu vypočítanou jako průměr za různé pracovní profese. Rovnováha trhu práce nastává v bodě E, kde se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce. Mzda, při které nastává tato rovnováha trhu, je rovnovážnou mzdou.
Trh práce spěje ke své rovnováze a udržuje se v ní obdobným způsobem jako trh zboží. Nerovnováha trhu práce, ať už jde o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je přechodnou situací, která je eliminována pohybem reálné mzdy.
Při mzdě W1 by byl na trhu nedostatek práce - firmy by nenacházely takové množství práce, jaké by chtěly zaměstnat. Konkurence mezi firmami by vyháněla mzdu vzhůru, což by vedlo lidi ke zvětšování nabízeného množství práce (pohyb po křivce nabídky vzhůru) a firmy ke snižování poptávaného množství práce (pohyb po poptávkové křivce vzhůru). Růst mzdy ustane, jakmile mzda dosáhne úrovně WE, neboť tehdy se poptávané množství práce bude právě rovnat nabízenému množství práce.
Naopak při mzdě W2 by vznikl na trhu práce přebytek, tj. nezaměstnanost. Konkurence mezi lidmi hledajícími práci by ale tlačila mzdu dolů až na úroveň WE, kdy by nezaměstnanost zmizela.
Jak vidíme, výše reálné mzdy je určena trhem práce - průsečíkem křivky poptávky a křivky nabídky. Klademe-li si tedy otázku, proč mají různé země různě vysoké
Trh práce
reálné mzdy, musíme hledat odpověď na jejich trhu práce. Porovnejme dvě země, které se liší výší reálných mezd.