Nabídka práce a trh práce
11
Nabídka práce a trh práce
11.1
NABÍDKA PRÁCE
V předchozí kapitole jsme se zabývali nabídkou specifických výrobních faktorů. Jejich nabídka závisí na transferové platbě, tj. na odměně, kterou může faktor získat v druhé nejlepší příležitosti. Takto můžeme vysvětlit nabídky jednotlivých pracovních profesí (například učitelů angličtiny, písařek nebo zedníků), kdy se člověk rozhoduje mezi jednou nebo druhou činností. Ale jak vysvětlit nabídku práce obecněl Zde se již nejedná o rozhodování člověka mezi jednou nebo druhou činností. Jedná se o rozhodování, zda pracovat nebo nepracovat.
Co znamená rozhodování mezi prací a „neprací"? Práce přináší člověku mzdu, ale co mu přináší „nepráce"? Když člověk nepracuje, má volný čas. Člověk se tedy rozhoduje mezi prací a volným časem. Příklad ukazuje princip takového rozhodování.
Nabídka práce sběrače jahod
Majitel jahodové plantáže zaměstnává Tomáše jako sběrače jahod a platí mu mzdu v košících jahod. Nyní budeme zkoumat rozhodování Tomáše, kolik hodin bude chtít pracovat.
Druhou nejlepší příležitostí Tomáše, kdyby nesbíral jahody, by bylo trávení volného času se svou rodinou. Protože Tomáš dostává mzdu v jahodách, rozhoduje se vlastně mezi jahodami a volným časem - dvěma příležitostmi, z nichž každá mu přináší nějaký užitek. Porovnává mezní užitek jahod s mezním užitkem volného času.
Předpokládejme, že majitel plantáže platí Tomášovi „jahodovou mzdu" 4 košíky jahod za hodinu práce. Dokud Tomáš vůbec nepracoval, měl mnoho volného času, ale žádné jahody. Mezní užitek jeho volného času byl velmi malý a mezní užitek jahod velmi velký. Kdyby pracoval jednu hodinu denně, měl by jen 23 hodin volného času, ale zato 4 košíky jahod. Kdyby pracoval 2 hodiny denně, měl by 22 hodin volného času a 8 košíků jahod, atd.
Když Tomáš bude zvyšovat počet hodin práce, tak bude vlastně vyměňovat volný čas za jahody. Růst množství jahod a pokles hodin volného času bude postupně snižovat mezní užitek jahod a naopak zvyšovat mezní užitek volného času.
Nabídka práce a trh práce
Podívejte se na obrázek 11-1: šedé sloupky znázorňují Tomášův mezní užitek z dalších 4 košíků jahod (jeho hodinová mzda). Ten postupně klesá, protože Tomášova potřeba jahod je stále nasycenější. Červené sloupky znázorňují jeho obětovaný mezní užitek z hodiny volného času - užitek, který obětuje, bude-li místo volného času hodinu pracovat na plantáži. Ten postupně roste s tím, jak má Tomáš volného času stále méně a méně.
Dokud je získávaný mezní užitek 4 košíků jahod větší než obětovaný mezní užitek hodiny volného času, bude chtít Tomáš nabízet další hodinu práce. Při hodinové mzdě 4 košíky jahod bude chtít pracovat 6 hodin. Sedmou hodinu pracovat nechce, protože mezní užitek jahod je již nižší než obětovaný mezní užitek sedmé hodiny volného času.
Co kdyby se hodinová mzda zvýšila dejme tomu na 5 košíků jahod? Šedé sloupky by se „protáhly" nahoru, protože užitek 5 košíků jahod je větší než užitek 4 košíků jahod. Tomáš by pak možná nabízel více hodin práce.
Obr. 11-1 Šedé sloupky znázorňují mezní užitek z dalších 4 košíků jahod, který Tomáš získá za hodinovou mzdu. Červené sloupky znázorňují obětovaný mezní užitek z hodiny volného času, který by Tomáš mohl mít, kdyby nepracoval na plantáži.
Příklad ukazuje, jak Tomáš nalezl jeden bod své funkce nabídky práce: při mzdě 4 košíky jahod chce pracovat 6 hodin. Obdobně by nalezl další body nabídky práce, kdyby porovnával mezní užitek času s mezním užitkem jiné „jahodové mzdy" -například 5 košíků jahod za hodinu. Tímto způsobem by mohl sestrojit svou nabídku práce, která by ukazovala, kolik hodin denně chce pracovat při té které mzdě.
Nabídka práce
Předchozí příklad byl jednoduchý tím, že se mzda skládala jen z jednoho statku -jahod. Tomáš volil vždy pouze mezi jahodami a volným časem. V tržní ekonomice však lidé obvykle nedostávají naturální mzdu nýbrž peněžní mzdu. A za peněžní mzdu si pak kupují mnoho různých statků. Ale princip rozhodování je stejný. Můžeme si to ilustrovat následujícím příkladem.