NABÍDKA A RENTA NA PRACOVNÍCH TRZÍCH

Jak se vytváří mzda lidí určité pracovní profese? Ukažme si to opět nejprve na pří­kladu.

Trh angličtinářů

Firmy, které nabízejí kurzy angličtiny, vytvářejí poptávku po práci angličtinářů. Na obou stranách trhu je konkurence, tj. práci nabízí mnoho učitelů angličtiny a poptává ji mnoho konkurujících si firem. Konkurence mezi angličtináři vede

Nabídka výrobního faktoru a renta

k tomu, že každý z nich je ochoten přinejhorším akceptovat mzdu, která je rovna jeho transferové platbě - obětované druhé nejlepší příležitosti.

Paní Novotná má kvalifikaci učitelky angličtiny. Její druhou nejlepší příležitos­tí je povolání písařky, kde by si mohla vydělávat 8 000 Kč měsíčně. Její transfe­rová platba je tedy 8 000 Kč. Paní Novotná nebude ochotna učit angličtinu za mzdu nižší než 8 000 Kč.

Pan Landa je renomovaným profesorem španělštiny a má mzdu 14 000 Kč měsíčně. Mohl by také učit angličtinu, ale udělal by to pouze v případě, kdyby mu tam byla nabídnuta mzda minimálně 14 000 Kč, kterou dnes pobírá jako španěl­štinář. Jeho transferová platba je tedy téměř dvojnásobná v porovnání s transfero­vou platbou paní Novotné.

Nabídka je rostoucí funkcí, protože nejprve - při nižších mzdách - se budou o tuto práci ucházet lidé, kteří mají méně výnosné alternativní příležitosti (jako paní Novot­ná). Lidé jako profesor Landa, kteří mají jiné příležitosti hodně výnosné, budou vstu­povat na trh angličtinářů teprve při vysokých mzdách angličtinářů.

Rovnováha trhu angličtinářů bude v bodě, kde se poptávka protíná s nabídkou. Poptáv­ka po práci angličtinářů odráží jejich mezní produkt, neboť poptávající firmy jsou ochotny nabízet maximálně takovou mzdu, která odpovídá meznímu produktu angličtináře. Nabíd­ka angličtinářů zase odráží jejich transferovou platbu, neboť každý angličtinář bude ocho­ten pracovat jen za takovou mzdu, která mu pokrývá jeho druhou nejlepší příležitost. Pro­tože ale každý z angličtinářů může mít jinak výnosné druhé příležitosti, jejich transferové platby se liší. Z toho důvodu, jak uvidíte, může na takovém trhu vznikat renta.

Renty angličtinářů

Podívejte se teď na obrázek 10 - 2, který znázorňuje malý trh angličtinářů. Čer­vené sloupky znázorňují transferové platby angličtinářů vstupujících na trh. Jejich transferové platby jsou odlišné, protože tito lidé mají odlišné obětované příležitos­ti. Šedé sloupky znázorňují mezní produkty angličtinářů, když je zaměstnávají firmy pro své kurzy angličtiny.

Firma zaměstná dalšího angličtináře, jen když je jeho mezní produkt vyšší (nebo alespoň roven) než mzda. Angličtinář zas přijme práci, jen když je mzda vyšší (nebo alespoň rovna) než jeho transferová platba. Z toho je zřejmé, že počet zaměstnaných angličtinářů bude růst, dokud bude jejich mezní produkt vyšší než jejich transferová platba (dokud budou šedé sloupky vyšší než červené sloupky).

Na tomto trhu angličtinářů se vytvoří mzda 14 000 Kč a bude zaměstnáno 7 angličtinářů. Posledním zaměstnaným angličtinářem bude profesor Landa, jehož transferová platba se právě rovná jeho meznímu produktu. Osmý angličtinář už zaměstnán nebude, protože jeho transferová platba (16 000) je vyšší než jeho mezní produkt (11 000).

Nabídka a renta na pracovních trzích

Jak vidíte, profesor Landa nemá žádnou rentu - mzda se rovná jeho transfero­vé platbě. Zato ostatní angličtináři rentu mají. Například paní Novotná má rentu 6 000 Kč (14 000 - 8 000). Šedá plocha (části šedých sloupků) nad mzdovou přím­kou zas ukazuje částky, které firmám zůstanou po zaplacení mezd angličtinářům. Ty firmám kryjí ostatní náklady, popřípadě ekonomické zisky.

Obr. 10-2 Šedé sloupky znázorňují klesající mezní produkt angličtinářů. Červené sloupky znázorňují ros­toucí transferovou platbu angličtinářů. Mzda na tomto trhu se vytvoří tam, kde se mezní produkt angličtináře rovná jeho transferové platbě.

Z obrázku je patrné, že šedé sloupky představují na tomto trhu poptávku po angličti­nářích a že je tato poptávka ohraničena mezním produktem angličtinářů. Červené sloup­ky zas představují nabídku angličtinářů, která je ohraničena jejich transferovými platba­mi (čili jejich obětovanými příležitostmi). Rovnovážná mzda se vytvoří v průniku poptávky a nabídky a odpovídá meznímu produktu i transferové platbě posledního zaměstnaného angličtináře. Můžeme mu také říkat „mezní angličtinář". U těchto ang­ličtinářů předpokládáme, že jsou stejně dobrými angličtináři, ale liší se obětovanými pří­ležitostmi. V tom případě je mzda všech angličtinářů dána transferovou platbou posledního zaměstnaného angličtináře. Ti, kdo mají horší obětované příležitosti, inkasují rentu.

Co by se stalo, kdyby se zvýšila poptávka lidí po kurzech angličtiny? Lidé by byli ochotni za takové kurzy více platit, čímž by se zvýšily mezní produkty angličtinářů -

Nabídka výrobního faktoru a renta

šedé sloupky na obrázku by se „protáhly" nahoru. Takto zvýšená poptávka po angličti­nářích by zvýšila mzdu i počet zaměstnaných angličtinářů. (V našem příkladě, pokud by se zvýšily šedé sloupky, mohl by být například zaměstnán i osmý angličtinář.)

Co by se stalo, kdyby zdražily obětované příležitosti angličtinářů? Zvýšily by se jejich transferové platby - červené sloupky by se „protáhly" nahoru. Takto by se snížila nabíd­ka angličtinářů, což by vedlo k růstu jejich mzdy a k poklesu jejich počtu. (V našem pří­kladě, kdyby se zvýšily červené sloupky, mohl by šestý angličtinář opustit trh a odejít do jiné příležitosti.)

Zde také pochopíme, co je to konkurenceschopnost. Paní Novotná a pan Landa jsou stejně dobrými učiteli angličtiny. Paní Novotná je však konkurenceschopná na trhu an­gličtinářů při každé mzdě převyšující 8 000 Kč. Poklesne-li mzda pod tuto částku, ztrá­cí svou konkurenceschopnost - odchází z trhu do jiné příležitosti. Profesor Landa ztrá­cí na trhu angličtinářů konkurenceschopnost už při poklesu mzdy pod 15 000 Kč -je tedy méně konkurenceschopný než paní Novotná - ne proto, že by byl horším uči­telem angličtiny, nýbrž proto, že má vyšší náklady příležitosti.

10.3

NABÍDKA A RENTA V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ

Nyní si ukážeme, že křivka nabídky je v krátkém období strmější než v delším obdo­ bí, a že tudíž také renty krátkého období bývají vyšší než renty dlouhého období.