Nabídka výrobního faktoru a renta*
10
Nabídka výrobního faktoru a renta*
10.1
TRANSFEROVÁ PLATBA A RENTA
Obecné výrobní faktory - půda, práce a kapitál - nabývají podoby specifických výrobních faktorů, specializovaných pro určité výroby. Půda může mít podobu pozemku vhodného k pěstování pšenice nebo k vytvoření golfového hřiště. Práce může mít podobu profese učitele jazyků nebo profese žurnalisty. Kapitál může mít podobu budovy nebo stroje atd.
Za jakou cenu budou vlastníci ochotni nabízet své výrobní faktory?
Pozemek na golfové hřiště
V jistém letovisku postavily dvě firmy hotely. Každá z nich chtěla u svého hotelu zřídit golfové hřiště. K tomu by se nejlépe hodilo pole patřící panu Wolfovi. Pan Wolf na tomto poli pěstuje pšenici. Jeho roční čistý výnos z pěstování pšenice činí 50 tisíc Kč.
Každý z hoteliérů navštíví pana Wolfa a projeví zájem o jeho pole. Za jakou minimální cenu bude pan Wolf ochoten pole pronajmout? Když pole pronajme, přijde o výnos 50 000 Kč z pěstování pšenice. Proto by byl ochoten pole pronajmout za roční nájemné minimálně 50 tisíc Kč. Pan Wolf je ale chytrý a čeká, eo mu hoteliéři nabídnou. Protože každý z hoteliérů chce pole pro sebe, nabídne takovou cenu, která se rovná jejich dodatečnému výnosu získanému z golfového hřiště. Golfové hřiště by vyneslo jednomu z hoteliérů ročně o něco více než 500 tisíc Kč a on tuto částku (v obavě, aby pozemek nezískal konkurenční hotel) nabídne panu Wolfovi jako roční nájemné.
Pan Wolf tedy pronajme pole za 500 tisíc ročně. Jeho výnos z pronájmu pozemku je o 450 tisíc vyšší, nežli byl jeho výnos z pěstování pšenice.
Tuto kapitolu lze v krátkých kurzech vynechat.
Nabídka a renta na pracovních trzích
Cena, kterou pan Wolf dostal za pronájem svého pozemku, se skládá ze dvou částí. Částka 50 000 Kč, za kterou by byl ochoten pozemek pronajmout, se nazývá transferová platba. Je to částka, která mu právě kompenzuje ušlý výnos z druhého nejlepšího použití pozemku - z pěstování pšenice. Transferová platba je minimální částka, která stačí k převedení (k transferu) výrobního faktoru z jednoho použití do druhého. Její výše odráží obětovaný výnos z druhého nejlepšího použití faktoru, jinak řečeno, jeho obětovanou příležitost.
Částka 450 000 Kč, tj. rozdíl mezi cenou, kterou dostává (500 000), a transferovou platbou (50 000) se nazývá renta. Renta je částka, kterou vlastník výrobního fakto ru dostává navíc nad transferovou platbu. Je to rozdíl mezi skutečným výnosem a obětovaným výnosem z druhé nejlepší příležitosti.
Pojmy transferová platba a renta nám mohou připomenout pojmy ekonomické náklady a ekonomický zisk, se kterými jsme se setkali u firmy. Skutečně, význam těchto dvojic pojmů je obdobný. Transferová platba vyjadřuje obětovanou příležitost určitého výrobního faktoru. Renta výrobního faktoru je zase obdobou ekonomického zisku firmy. Z toho vidíme, že zatímco transferová platba je nákladem ve smyslu obětované příležitosti, renta není nákladem (nevyjadřuje totiž žádnou obětovanou příležitost).
V předchozím příkladu docílil pan Wolf velmi vysoké renty. To proto, že dva hotely
soutěžily o jeho pozemek, zatímco on byl jediným nabízejícím - konkurence tedy byla
jen na straně poptávky, ne však na straně nabídky. Představme si ale opačnou situaci:
pouze jeden hotel na straně poptávky, ale dva majitelé pozemků vhodných na golfové
hřiště. Pak si budou majitelé pozemků konkurovat, což srazí nájemní cenu pozemku na
úroveň jejich transferové platby. Ten z nich, kdo hotelu pozemek nakonec pronajme,
nedostane žádnou rentu.
V dalším výkladu budeme již předpokládat konkurenční trhy, tj. trhy, na nichž vystu-
puje mnoho vzájemně si konkurujících prodávajících i mnoho vzájemně si konkurují
cích kupujících.
10.2