SPONTÁNNĚ VZNIKLÉ A ČLOVĚKEM ZKONSTRUOVANÉ SYSTÉMY
Na základě svobodného lidského jednání vznikají evoluční cestou složité systémy. Sama lidská společnost je takovým systémem. Ale jsou jimi i její subsystémy, jako je například jazyk, hudba, právo, morálka a také tržní ekonomika.
Tyto a mnohé další systémy nevznikly tak, že by je někdo vyprojektoval a zkonstruoval. Vznikly tak, že si lidé na základě svobodné volby vyměňovali s jinými své činnosti, služby, informace. Každý jednal sám za sebe, z vlastního popudu a rozhodnutí, aniž by byl kýmkoli řízen.
Dobrým příkladem spontánně vzniklého systému je jazyk.
Jak vznikl jazyk
Napadlo vás někdy, jak vznikl jazyk? A jak je možné, že je jazyk tak krásný a bohatý? Nikdo jej nevymyslel, nezavedl, nikdo lidi neinstruoval, jaká slova a slovní spojení mají vymýšlet a používat. Jazyk vznikl spontánně - z potřeby lidí vyměňovat si informace. Zpočátku byl jednoduchý, chudý a neobratný. Ale tím, jak jej lidé používali, se dále obohacoval, tříbil a zdokonaloval. Někteří lidé mu pak dali pravidla. Ale nejsou to pravidla, kterým jazyk vděčí za svou krásu a bohatství. Za to vděčí tomu, že jej miliony lidí po staletí každodenně používaly při vzájemné komunikaci. Že při svých výrobních, technických a vědeckých aktivitách lidé přicházeli na nové věci, pro které museli nalézat nová slova. Že v něm psali dramata a skládali básně. Že v něm stylizovali politické projevy. Že v něm pronášeli obžaloby a obhajoby.
Byly učiněny i pokusy vytvořit umělý jazyk. Jeho tvůrci chtěli, aby se umělý jazyk stal univerzálním dorozumívacím jazykem mezi národy. Tyto pokusy ztroskotaly. Lidé umělý jazyk nikdy nezačali používat. Možná i proto, že cítili jeho nepřirozenou umělost.
Vlastní zájem a společenský zájem
Člověk dokáže zkonstruovat tak složité stroje a mechanismy, že nás uvádějí v úžas. A přesto by nikdy nedokázal obdobným způsobem „zkonstruovat" jazyk do takové podoby, do jaké se jazyk sám vyvinul tím, že jej lidé používali v každodenním životě. To proto, že jazyk ztělesňuje a odráží nesmírnou složitost a bohatost lidských vztahů, tak jak se vyvíjely po celou dobu lidské civilizace.
Jsou jednoduché systémy, které vznikají lidskou konstrukcí. Jejich konstruktéři jsou jejich otcové - vyprojektovali je, zkonstruovali je a musí je také řídit (neboť vlastního života nejsou takové systémy schopny). A jsou složité systémy, které vznikají lidským jednáním - neplánovitě, spontánně. Nevznikly jako produkt vynálezce nebo konstruktéra, a proto je také nemůže nikdo řídit.
Firma je jednoduchý systém vzniklý konstrukcí - je založena a řízena svými zakladateli. Ale ekonomika je složitý systém, který může vzniknout a vyvíjet se jen na základě lidského jednání - na základě svobodné směny mezi lidmi. Byly učiněny pokusy zkonstruovat ekonomiku podle „projektu" politiků a plánovačů a řídit ji, tak jako konstruktér řídí svůj stroj. Tyto pokusy dopadly špatně. Rozdíl mezi centrálně plánovanou a tržní ekonomikou je obdobný jako rozdíl mezi umělým jazykem a přirozeně vzniklým jazykem nebo jako rozdíl mezi robotem a člověkem.
Lidé technického založení někdy trpí „inženýrským viděním světa". Domnívají se, že systémy, které nelze centrálně ovládat, které z principu nelze „computerizovat", nemohou mít řád. To je omyl. Mají svůj řád. Pouze má tento řád jinou povahu.
1.5