Člověk ekonomický a tržní systém
1
Člověk ekonomický a tržní systém
Ekonomie pojednává o ekonomickém chování člověka a o tržním procesu. Než však začneme, podívejte se, jakou vědu to vlastně budete studovat. Je ekonomie tak exaktní vědou jako například fyzika nebo chemie? Je ekonomie „čistou" nepolitickou vědou jako například matematika?
1.1
JE EKONOMIE EXAKTNÍ VĚDA?
Do jaké míry je ekonomie exaktní vědou, srovnatelnou s přírodními vědami? Je schopna formulovat své zákony - zákony ekonomického chování člověka - stejně přesně a jednoznačně, jako dokáže například fyzika formulovat zákony přírody?
Volný pád jablka a nakupování jablek
Když chce fyzik formulovat zákon volného pádu tělesa, uskuteční pokus -pozoruje například pád jablka se stromu. Zjistí, že jablko určité hmotnosti spadne z určitého stromu (z určité výšky) za určitý čas a s určitým zrychlením. Dokáže nejen přesně změřit potřebné fyzikální veličiny (hmotnost jablka, výšku stromu, čas a zrychlení pádu), ale zjistí, že totéž jablko bude z téhož stromu padat vždy za stejný čas a se stejným zrychlením, i kdyby pokus opakoval stokrát. Na základě takového pozorování dokáže fyzik jednoznačně formulovat fyzikální zákon volného pádu.
Když chce ekonom formulovat zákon poptávky, nezbývá mu než pozorovat chovám kupujícího. Pozoruje například paní Novákovou na trhu jablek. Paní Nováková přichází každý den do tržnice kupovat jablka. Ekonom, který ji pozoruje, zjistí, že paní Nováková nebude při stejné ceně jablek nakupovat vždy stejné množství jablek. Její nákupy budou totiž ovlivněny subjektivními faktory, které nedokáže popsat a změřit nejen pozorovatel, ale mnohdy ani sama paní Nováková. Paní
Člověk ekonomický a tržní systém
Nováková mívá chuť na jablka někdy větší, jindy menší. Někdy je unavena a nechce se jí nést domů příliš těžký nákup, proto jich koupí méně. Někdy má dobrou náladu a chce překvapit rodinu lepším ovocem (třeba jahodami), jindy má horší náladu a nekoupí jim nic. Její chování na trhu jablek je často nepředvídatelné a nevysvětlitelné - i kdyby se jí pozorovatel ptal, proč koupila méně nebo více jablek, možná by mu nebyla schopna odpovědět.
Ekonom - pozorovatel je v rozpacích. Jak má formulovat například zákon poptávky (vztah mezi cenou a kupovaným množstvím), když se stejný kupující chová na trhu pokaždé trochu jinak?
Veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka, nejsou objektivně měřitelné, tak jako hmotnost, dráha a čas. Jsou to jen subjektivní pocity - chuť, nálada, únava, strach, důvěra, nejistota. Pocity, které člověk nedokáže kvantifikovat a přesně sdělit. Proto ekonomové nejsou schopni kvantifikovat ekonomické chování lidí obdobnými metodami, jaké používají přírodní vědy. V tom je rozdíl například mezi ekonomií a fyzikou. Je rozdíl pozorovat neživé věci a pozorovat lidi. Chování člověka je těžko předvídatelné, protože je ovlivňováno subjektivními faktory, které nelze měřit. Proto je ekonomie (což ovšem platí pro všechny společenské vědy) méně exaktní vědou než například fyzika, chemie nebo matematika.
Adam Smith, skotský filosof a ekonom 18. století, si povšiml rozdílu mezi tempera-mentem matematiků a umělců. Matematici bývají vcelku lhostejní k tomu, co soudí lidé o jejich díle, neboť jsou si jisti pravdivostí svých důkazů. U umělců je tomu právě naopak - úsudek lidí o jejich díle velmi intenzivně a emocionálně prožívají (ať už to navenek přiznávají, nebo ne). Zdá se, že ekonomové jsou v tomto ohledu někde mezi matematiky a umělci.
1.2
EKONOMIE - VĚDA POLITICKÁ
„ Chcete-li studovat vědeckou disciplínu pro její vnitřní přitažlivost, bez ohledu na její důsledky, nevybírejte si ekonomii. Studujte raději matematiku nebo život ptáků."
Joan Robinsonová
Možná jste si už povšimli, že když ekonomové hovoří k různým hospodářským otázkám, obvykle zároveň vyslovují nějaká hospodářsko-politická doporučení. Je to skutečně specifikum ekonomie? Je ekonomie „političtější" než jiné vědy?
Ekonomie - věda politická
Spor o vyhynutí dinosaurů
Vědci se vždy přeli a přou o pravdivost různých vědeckých hypotéz. Jedním z takových vědeckých sporů je spor o to, co bylo příčinou vyhynutí dinosaurů na zemi. Ale i když jsou jejich polemiky ostré, všimněme si, že se nikdy neobjevují na prvních stránkách novin, nevyvolávají protestní akce ani demonstrace a nejsou součástí předvolebního boje politických stran. Laici málokdy zaujímají k problému dinosaurů rozhodná a vyhraněná stanoviska a s klidem je přenechávají odborníkům (někdy s poznámkou - aniž sami tuší, jak je výstižná - že „kvůli tomu chleba levnější nebude").
Spor o volný obchod
Jiným vědeckým sporem je spor ekonomů o to, zda je žádoucí vystavit domácí trh zahraniční konkurenci. Někteří ekonomové dokazují že ano, neboť konkurence zahraničního zboží zvyšuje tlak na domácí výrobce a nutí je vyrábět kvalitněji a prodávat levněji. Jiní ekonomové tvrdí, že je účelné domácí trhy chránit (například dovozními cly), neboť zvýšené dovozy vytlačují domácí producenty z trhu a zvyšují nezaměstnanost. Všimněme si přitom, že takovéto spory se obvykle dostávají na přední stránky novin, vyvolávají horké debaty ve vládě a v parlamentu a často i nejrůznější nátlakové akce zainteresovaných skupin. Jsou „politicky aktuální". Proč? Protože jakákoli odpověď, kladná nebo záporná, vyhovuje zájmům některých lidí a poškozuje zájmy lidí jiných. A nejsou to zájmy ledajaké - jsou to zájmy ekonomické, v nichž jde o peníze, tedy zájmy velmi silné. Člověk bývá poměrně lhostejný k problému, jak vyhynuli dinosauři nebo jaká metoda operace žlučníku je nejlepší (není-li sám expertem v tomto oboru). Nebývá však lhostejný, když se řeší otázky, v nichž jde o jeho hmotné zájmy - o to, za kolik prodá (je-li výrobcem) nebo za kolik koupí (je-li spotřebitelem), či o to, zda bude nebo nebude ohrožen ztrátou zaměstnání.
Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí. Proto je zřejmě více než jiné vědy vědou politickou.
Lidé mívají sklon připisovat výsledky ekonomiky (dobré i špatné) politikům, protože věří, že vlády mohou udělat hodně např. pro snížení nezaměstnanosti, pro hospodářský růst, pro růst mezd nebo pro sílu domácí měny. Tato víra v ekonomickou moc vlády je odůvodněná jen z malé části, protože na vývoj a výsledky tržní ekonomiky mají dominantní vliv soukromá rozhodování lidí (podnikatelů, spotřebitelů, výrobců, investorů). Nicméně hospodářská politika vlády má přece jen na ekonomiku svůj dopad. Politika ovlivňuje eko nomiku. A výsledky ekonomiky mají zpětně dopad na osudy politiků.
Člověk ekonomický a tržní systém
1.3