Gestapo nebylo jediné, Abwehrstelle byla v mnoha ohledech ještě horší, protože měla vojenské velení na rozdíl od Gestapa
Jak nám uvedl zdroj z Vojenského historického ústavu, dodnes dochází v médiích k zásadnímu pokřivování historie o tom, jakou roli mělo Gestapo v Protektorátu. Byla to civilní tajná služba, na to se zapomíná. Ovšem seskočené parašutisty v Protektorátu měla na starosti v první řadě Abwehrstelle v Praze, protože se jednalo o vojáky cizí mocnosti a úkolem Abwehrstelle bylo vytěžení vojenských informací z parašutistů předtím, než byli už jako identifikovaní občané Protektorátu vydáni civilnímu Gestapu k dalšímu “rozpracování”.
Zámek Hrubý Rohozec, který Johanna Kammerlander dostane v restituci.
Většina československých vojáků tak procházela v případě zatčení rukama Abwehrstelle v Praze. Gestapo sice vstoupilo do historie a povědomí jako ta nejstrašnější organizace nacistů, ovšem Abwehrstelle v mnoha ohledech byla daleko horší, protože jejím úkolem bylo vytěžit z vojáků naprosto všechny informace o nepřátelských armádách na západě, a to všemi prostředky. A právě pro tyto výslechy bylo potřeba německých a věrných občanů Říše, kterým lze věřit, že to, co tlumočí do a z češtiny, je opravdu pravda. V případě tlumočníka českého původu by hrozilo, že s mučeným českým vojákem začne mít soucit a bude Němcům tlumočit něco jiného, než co voják říká česky vyšetřovateli německého Abwehrstelle.
Češi nemohli zastávat pozice tlumočníků na citlivých pozicích Gestapa a Abwehrstelle, museli to být Němci, němečtí šlechtici, důvěryhodné německé osoby
Není proto divu, že Wehrmacht si vytipoval Karla Des Fours Walderode jako Němce a nasadil ho do pozice tlumočníka do a z češtiny v elitní vojenské nacistické rozvědce Abwehrstelle. Ta totiž nedělala nic jiného, než že se snažila infiltrovat na území Protektorátu do českého odboje, a když se jí to podařilo, potřebovala schopné tlumočníky německého původu pro tlumočení do češtiny při výsleších českých vojáků vyslaných z Anglie. Gestapo se staralo o domácí odboj v Protektorátu, tedy o odboj vedený civilisty v Protektorátu. Ovšem parašutisté z Anglie spadali pravomocně pod Abwehrstelle, nikoliv pod Gestapo. A právě pro Abwehrstelle pracoval Karl Des Fours Walderode od roku 1941 do roku 1943. Co myslíte, že Karl Des Fours Walderode dělal jako tlumočník v Abwehrstelle?
Interiér v zámku Hrubý Rohozec.
Možnosti jsou dvě: Překládal zachycené české radiogramy do němčiny, aby Abwehrstelle mohlo pozatýkat parašutisty a rozkrýt odbojové skupiny. To je jedna možnost. Anebo druhá možnost, tlumočil během mučení a krutých výsleších zatčených českých parašutistů. A co z těch dvou možností je menší nebo větší zlo? Chápete jistě, že rozdíl v tom není žádný. Karl Des Fours Walderode pracoval proti českému odboji, a to zcela prokazatelně tím, že pracoval v Praze pro Abwehrstelle, jejíž jedinou pracovní náplní bylo rozbíjení českého odboje na území Protektorátu a vojenské výslechy zadržených parašutistů. A zrádci v podobě českých soudců v Semilech a v Hradci Králové toto neshledali za činnost proti Československu za války? Dere se mi na jazyk slovo, ale opravdu nechci být vulgární.
Podle českých soudů už v roce 2019 nelze na službu ve Wehrmachtu za II. sv. války pohlížet jako na nepřátelskou činnost proti českému národu. A dokonce už ani na službu v nacistické vojenské tajné službě, která rozbíjela na území Protektorátu český odboj
A teď si představte tu vlastizradu českých soudců, zrádců českého národa v talárech, ještě v jiném ohledu. Jak už jsme informovali v minulém článku, podle rozhodnutí soudu v Semilech prý Karl Des Fours Walderode nenesl zodpovědnost za to, že byl odvelen do služeb Wehrmachtu jako německý občan, ani nemůže za to, že pracoval na velmi děsivé a nebezpečné pozici tlumočníka nacistické vojenské rozvědky Abwehrstelle přímo v její protektorátní centrále v Praze, která nejen vyslýchala parašutisty z Anglie, ale dokonce stála i za realizací vyhlazení Lidic a Ležáků, čímž Karl Herman Frank pověřil právě Abwehrstelle pro vytipování místa s využitím jednotky SS, protože operace měla zůstat v utajení. Trestnými operacemi proti národům v Říši byly vždy pověřovány oddíly SS pod vedením nacistů z Abwehrstelle, kteří poskytovali rámec vojenského utajení těchto operací, upozornil nás právě do redakce historik Vojenského historického ústavu. Z pochopitelných důvodů nás prosí, abychom nepublikovali jeho jméno, bojí se kvůli ztrátě zaměstnání.
Vynesení rozsudku u soudu v Hradci Králové.
Skandální rozhodnutí semilského soudu, že německý občan, který sloužil pro Wehrmacht a nacistickou tajnou službu, pouze prý plnil svoji povinnost a nedopustil se proti českému národu žádných křivd, je taková nehorázná lež a natolik nehorázný výrok, který de facto znamená prolomení Benešových dekretů. Semilský soud tak vyslal signál, že kdokoliv, kdo sloužil ve Wehrmachtu a neexistují svědci, kteří by potvrdili, že dotyčný střílel české občany, ať už v uniformách, anebo civilisty, tak prostě jenom plnil svoji brannou povinnost vůči Wehrmachtu a ničeho se proti Československu nedopustil.
Potom se prý tedy Benešovy dekrety na takovou osobu nevztahují a má nárok na vrácení majetků. Tohle je vlastizrada, dámy a pánové. Český soud zrádcovsky rozhodl, že vdova po vojákovi Wehrmachtu, který tlumočil nacistickým vyšetřovatelům Abwehrstelle, má nárok na vrácení majetků v ČR ve výší 3 miliard korun. Sudetští Němci triumfují a jásají. To je ono, konečně Češi sami a dobrovolně, skrze své vlastní soudy, prolomili Benešovy dekrety! Povedlo se!
Celý soudní proces zahrnuje následující organizace, osoby a subjekty [5]:
· Česká republika – Národní památkový ústav
· Česká republika – Státní pozemkový úřad
· Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
· Dr. Johanna Kammerlander
· Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace
· Lesy České republiky, s. p.
· Město Turnov
· Národní památkový ústav, státní příspěvková organizace – ČR
· Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
· JUDr. Blanka Šimková
· Tělocvičná jednota Sokol Turnov
· Tělovýchovná jednota Turnov, z.s.
· Zemědělské družstvo Český ráj Všeň
Johanna Kammerlander dostane v restituci veškeré nemovitosti, které vlastnil rod Walderode před 2. sv. válkou. Jedná se louky, pole, statky, hospodářské usedlosti, domy, chalupy, vodní nádrže, rybníky, části ramen říčních toků, studny a vodojemy, silnice II. a III. třídy, které leží na pozemcích, na nichž byly tyto silnice po roce 1948 vybudovány. Dále se restituce budou týkat železničních úseků, které lež na pozemcích rodu Walderode, včetně drážních budov a staveb. Dále předmětem restitucí bude lesní půda včetně vzrostlých stromů a veškerých cest, mostů a komunikací, které na lesních pozemcích se nachází.